Neustálé paniky a úzkost

Dobrý den. V červnu jsem dokončila VŠ (evropské právo a VS) a nyní jsem bohužel nezaměstnaná. Je mi 24 let. Asi půl roku před SZZK toho na VŠ začalo být hodně a já, jelikož jsem hodně zodpovědná, jsem cítila potřebu všechno zvládnout. Jednu dobu jsem už byla tak na dně, že jsem uvažovala o tom, že půjdu na SSZK v září, ale můj perfekcionismus mi to nedovolil. Vždycky jsem byla trémista o trochu víc než ostatní, ale ten poslední půl rok jsem začala mít paniky. Před každou zkouškou jsem lapala po dechu, bušilo mi srdce tak, že jsem ho slyšela i v hlavě, necítila jsem ruce a nohy a tak jsem se třásla, že jsem nemohla ani psát. Jednou jsem dostala paniku během přednášky, bezdůvodně. Nakonec jsem udělala státnice na výbornou a měla hroznou radost. Překonala jsem svůj strach. Říkala jsem si, že teď to všechno zmizí, měsíc jsem si dala "volno" a pak začala intenzivně hledat práci. Jenže paniky přicházejí víc a víc. Už je mám pořád - když jedu autobusem, nakupuji, když jdu kamkoliv. Jak pak zvládnu pohovor? Znervozňuje mě to bušení srdce, bojím se, aby se mi něco nestalo, protože pořád jím a docela hubnu. Bojím se všeho a jsem neschopna najít si práci. Přitom chci mezi lidi, chci pracovat, vždyť na tohle jsem čekala celých 5 let studia. Rozhodla jsem se jít k psychologovi, všichni mají ale v našem kraji plno. Nevím kam jít, co dělat. Prosím poraďte mi jak to zvládnout aspoň trochu sama a kam se případně obrátit. Jsem doslova uzamčená doma kvůli strachu ze všeho. Děkuji za odpověď.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, úzkostné obtíže vašeho typu se obvykle s vyšší mírou stresu zhoršují. Dokáži si velmi dobře představit, že kromě úlevy z dokončení školy se ve vašem životě objevila celá řada změn (i když třeba v zásadě pozitivně očekávaných) - proměna denního režimu, hledání zaměstnání atd. V léčbě bývá obvykle vhodné kombinovat psychiatrické léky a psychoterapii, významnou pomocí (=velmi užitečná, ale bez kombinace s výše uvedeným většinou nedostačující) pak mohou být relaxační techniky (autogenní trénink, progresivní relaxace) případně cvičení typu jóga či tai-či. Dlouhé objednací lhůty o kterých píšete jsou mnohdy nepříjemným faktem. Řešením může být vyhledání psychiatrické "pohotovosti" ve vzdálenějším okolí - např. v rámci nemocnice či krizového centra a následný přechod do běžné ambulantní péče v místě bydliště. Některé léky vám do té doby než budete mít termín u psychiatra, může předepsat i praktický lékař. V případě psychoterapie existuje řada psychoterapeutů, kteří nemají smlouvu se zdravotní pojišťovnou a kde si péči hradí klient sám, zde bývají čekací lhůty výrazně kratší.
Avatar

Vlaďka

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Pocity a stavy, které popisujete, důvěrně znám. Provázely mne (s různou intenzitou) dlouhá léta. I u mne se naplno začaly projevovat v době studia na VŠ. Narozdíl od Vás jsem však s hledáním odborné pomoci zbytečně dlouho otálela. Snažila jsem se úzkosti a panické stavy zvládnout vlastními silami - pozitivním myšlením, zdravým životním stylem, spirituální cestou atd. V dílčích aspektech se mi třeba i ulevilo, ale posléze jsem pochopila, že bez odborné pomoci a skutečné léčby se nepohnu z místa. Vyhledala jsem pomoc nejen psychoterapeuta, ale také psychiatra. Velmi se mi osvědčila jejich kombinace. Užívání léků odbouralo akutní úzkost a prostřednictvím terapie jsem začala krok za krokem rozkrývat příčiny svých stavů. Značně se mi ulevilo. Ráda bych k podobnému kroku motivovala i Vás. V každém větším městě by měla být nějaká psychiatrická ambulance (například v nemocnici), kde by Vás měli vzít okamžitě, bez čekací doby. Věřím, že Vaše obtíže jsou velmi dobře řešitelné léčbou a že se Vám brzy výrazně uleví. Držím palce.


Zpět na seznam