Nevěřím nikomu

Od detstvi me matka bila a urazela a schazovala.Žila jsem cele detstvi ve strachu z dalšího výprasku.Dale rodiče mivali prede mnou a bratrem sex a pripadalo mi ze neberou na nás zadne ohledy. Od skoly jsem se nikdy necitila dobre mezi detmi pozdeji v praci. Zazila jsem moc chvil kdy me druzi zesmesnovali nebo pomluvili ti co jsem mela rada. Nebo si ode me pujcili a nic mi nevratili i v praci. Nekteri jsou na me falesne mili a pak hned me podrazi.Citim se mezi lidmi porad ohrozene a nikde v bezpeci.Mezi lidma trpim strasnou uzkosti.A mam pocit ze kazdy me zradi a podrazi. I vztahy co jsem mela, vzdy zezacatku partner hodny a pocase me povedl podrazil, a vzdy uz ziji v hruze ze se to stane znovu. Drzim si lido od tela a me okoli zo nechape. Na socialni siti mam tak 10 lidi a vic tam ani nechci. Mam strach ze by kazdy jen vyuzil neceho z meho soukromi proti me. Porad mam ztracj ze mi chce nekdo ublízit? Neni to uz trochu paranoia? Myslim ze uz nedokazu zit stastne a mit pohodove vztahy s lidma. Nikomu totiz neverim ze to se mnou mysli dobre. Mam o pocit ze me stejne nikdo nerespektuje. Jak mezi rodinou tak v praci a vsude.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, je pravděpodobné, že vaše současné potíže v mezilidských vztazích, včetně toho že z blízkých vztahů máte obavy, mají kořeny v dětství. Tato prvotní špatná zkušenost se pak dále řetězila a potvrzovala. Tento mechanismus se mohl projevovat například takto: protože se vztahů obávám, jsem stranou od ostatních a když o mě někdo konečně projeví zájem, nepřiměřeně mu věřím a na vztah se fixuji, důsledkem pak může být velké zklamání a zranění. V důsledku menších sociálních zkušeností (způsobených uzavřeností) mohou být i nižší sociální dovednosti a komunikační schopnosti (méně příležitostí "trénovat") i nižší sebevědomí. Z tohoto pohledu pak dává vaše obava z blízkých vztahů smysl - je reakcí na špatné zkušenosti a je pokusem, jak se před dalšími zraněními ochránit. (Můžeme tedy hovořit např. o zvýšené ostražitosti nebo podezřívavosti, není však na místě používat paranoia - ta je založena na bludné představě.) Zároveň však, pravděpodobně tyto obavy neodpovídají "objektivní" realitě (tedy tomu, že existuje i řada spolehlivých a hodných lidí) a komplikují vám život. Principiálním řešením je porozumět více tomu, jak se ve vašem běžném životě a vztazích špatné zkušenosti projevují, rozvíjet postupně sociální dovednosti (například v tom, jak se sice otevřít a přiblížit, ale neriskovat přitom zbytečně) i rozvíjet bezpečné vztahy. S přibývajícími úspěchy se pak upraví vaše primární nastavení (např. obava - "vztahy jsou ohrožení") i vaše prožívání. Pomocí a průvodcem vám v tom může být dlouhodobější psychoterapie. Přeji, ať se vám to podaří zlepšit a žít spokojenější život.


Zpět na seznam