Noční buzení

Dobrý den, nejsem svým zaměřením dětský psycholog, proto mám s dětmi jen omezenou profesní zkušenost. Neupřesňujete, zda je její křik spojen s prožitkem nepříjemného snu, zda Vás vnímá, když ji oslovíte anebo ji musíte budit, jak dlouho trvá, než se podaří ji uklidnit? Obecně jsou noční můry a děsy v dětském věku celkem obvyklými fyziologickými jevy, ikdyž mohou bát nepříjemné a člověky vylekat. Bývají spojovány s dozráváním nervové soustavy, za příčinu těchto stavů je považován předrážděný nervový systém. Častějí se objevují u citlivějších dětí, mohou být reakcí na zvýšenou zátěž organismu, na stres či negativní zážitky přes den, anebo když je dítě velmi unavené. V 6ti letech s dcerou již můžete v klidu přes den hovořit o tom, co se jí zdálo, s jakými pocity se vzbudila a co by jí nejvíce pomohlo, aby se mohla zklidnit a dál spát. Můžete si také udělat příjemnou společnou chvilku, kdy se jí můžete zeptat, zda jí v poslední době něco dělá větší starosti, než jindy. Podívat se, zda se ve Vaší rodině neděje něco neobvyklého, nějaká změna, popřípadě jak vy sama se máte, jak vnímáte a reagujete na celospolečeskou situaci, která je velmi náročná. Právě prožívaný stres totiž může být spouštěčem nočních děsů a můr. Ve chvíli vzbuzení je vhodné zachovat klid, dceru konejšit a být s ní do znovusnutí. Ke klidnějšímu spánku pak můžete vyzkoušet snížení zátěže přes den, zařadit pohyb na čerstvém vzduchu, také klidové aktivity před spaním, nejlépe nesledovat již večer televizi. Naopak můžete zařadit večerní čtenou pohádku, písničku, shrnutí událostí dne či jiný společný rituál, také fyzický kontakt je pro děti uklidňující. Tyto stavy často s věkem odezní. Pokud Vám budou dělat starosti ještě týden či dva beze změny, je možné se obrátit na Vašeho pediatra a ten může doporučit neurologické či psychologické vyšetření. Anebo se můžete s dětským psychologem poradit přímo. Přeji ať máte vy i dcera brzy zase klidné noci.

Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz. Sama děti nemám, tak nemohu čerpat ze své zkušenosti. Ale věřím, že to pro Vás musí být znepokojující. Sama bych se zamyslela, zda dcerku něco netrápí i třeba ve škole/školce. Jestli se nezměnila nějaká její rutina. Vnímám to, že Vás více potřebuje. Sama bych se asi poradila s dětským lékařem. Možná by mě mohl odkázat na dětského psychologa nebo do poradny. Důvodů může být více, dětská psychika je křehká, ale nemusí to ihned znamenat nějakou vážnou újmu. Odborník pozná situaci více do podrobnosti a přinese zkušenosti a pohled z vně a důvod snad nalezne, nebo alespoň dá nějaké doporučení. Přeji hezký den.