Osobné problémy
Dobrý deň, mám problémy už minimálne 2 roky a to také,že otec dostal mozgovú príhodu a mama začala byť voac agresívna, stresujúca a rozkazovačná ako predtým. Tažko sa s ňou dá na niečom dohodnúť ,keď chcem aby mi stále nerozkazovala čo mám jesť,kedy mám ísť do sprchy a ak som niečo neurobil podľa nej alebo mi vadí čo robí tak sa urazí a potom ,keď sa chcem s ňou o niečom baviť tak už nechce. Pravdepodobne mi to znižuje sebavedomie a taktiež schopnosť riešiť problémy, ešte neviem ako si pestovať psychickú odolnosť z detstva, sebauvedomenie a sebavedomie z detstva. Neviem ako sa to naučiť a taktiež neviem čo s matkou ,keďže na ňu nič nefunguje a potom mi povie,že keď niečo neurobím nestane sa mi toto a toto. Chcem mať už viac vlastný život lebo mám 20 rokov. A potom si chcem aj veci riešiť sám a byť samostatný . Neviem sa sám rozhodovať, som pasívny a chýbajú mi aj motivácie-teda čo koľko kedy spravím. Stresuje ma to a neviem čo s tým. Starší brat má zdravotné postihnutie. A niekedy nebývam doma ale to sa tiež stále nedá a potrebujem sa ešte aj do školy učiť. Ďakujem pekne za odpoveď.
Jana Rašková Ottová
Odpověď odborníka:
Dobrý den, mrzí mne, že zažíváte ve své rodině takový stres, jaký popisujete, věřím, že je to pro vás velmi náročné. Popisujete, že se s vaší matkou jen těžko dá na něčem domluvit, rád byste pěstoval své sebeuvědomění a sebevědomí, chybí vám motivace a rád byste měl již vlastní život. Jedna z možností, která se nabízí, je osamostatnit se. Což ale chápu, že pokud ještě studujete, je velmi nelehký krok, zejména z hlediska financí. Dobrý nápad k tomuto píše naše peer poradkyně.
Pokud si dobře vzpomínám, a omlouvám se, pokud se mýlím, již jsem vám k vaší situaci nějaká doporučení psala v předchozích dotazech (a stejně tak i můj kolega), můžete se k nim kdykoliv vrátit.
Připojím ještě, že pokud by Vaše matka byla ochotna na Vaší společné komunikaci a situaci pracovat, je možné navštívit rodinného psychologa či poradnu pro rodinu. Tam by se Vám mohlo podařit nastavit oboustranně pravidla taková, která by vaše společné fungování usnadnila.
Co se týče Vašich osobních starostí, jak píšete ohledně pasivity, neschopnosti rozhodovat se, pak je nejlepší cestou, jak na nich pracovat, systematická a dlouhodobá psychoterapie. Většina psychoterapeutických směrů propojuje současnost člověka s jeho rodinnou historií a proto věřím, že byste mohl nalézt odpovědi na to, co hledáte, u většiny klinických psychologů. Většinou je to ale dlouhodobá práce a je třeba se obrnit trpělivostí a na viditelné výsledky si počkat. Držím Vám moc palce, ať se brzy může Vaše situace zlepšit a Vy se můžete cítit lépe.
Katka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Z Vašeho dotazu jsem vyrozumněla, že situace ve Vaší rodině není úplně ideální. Upřímně nedivím se ani Vaší matce , na kterou je toho zřejmě v současnosti moc a může být i pod velkým psychickým tlakem. Chápu ale i Vás. Je těžké připravovat se na budoucí povolání v takovém prostředí, jaké popisujete. A zároveň toužíte po větším osamostatnění a osobnostním růstu. Nevím, mě napadá pár věcí, které bych udělala být na Vašem místě. Nejprve bych se poohlédla po nějaké brigádě nejlépe v oboru v jakém studujete. Finance bych využila buďto na pomoc rodině na sjednání péče o otce nebo bratra. A nebo bych je použila na zaplacení koleje. A také bych vyhledala odbornou pomoc psychologa. Není nad to , mít možnost si s někým pravidelně promluvit o tom, co mě tíží a co si přeji. Ale to jsou jen moje představy. Záleží na Vás a na Vašich možnostech a přáních.
Hodně štěstí a úspěchu na Vaší cestě životem. Katka
Zpět na seznam