Panická porucha – dlouhodobá léčba

Dobrý den. Od roku 2011 trpím na panickou poruchu doprovázenou úzkostnými stavy. Léčím se pomocí SSRI – sertralin, přes zimu 75–100mg, přes léto 50mg. Ikdyž své stavy docela v pohodě zvládám, tak pokaždé, když už to vypadá – třeba i půl roku – že už mě problémy nadobro přešli a postupně vysadím léky, tak se to s koncem podzimu vrátí. No a pak nanovo, 3 měsíce trápení a po té zase relativně klid. Takže můj psychiatr říká, léky nevysazovat, i když mě bude dobře. ALE, nedovedu si představit, že budu zobat AD až do konce života. Psychoterapie jsem samozřejmě absolvoval také. A konečně k jádru toho, na se vás chci zeptat. Řešili jste někdy u této nemoci (PP) bylinnou léčbu namísto AD? Respektive, máte s tím nějaké kladné zkušenosti? Děkuji, Petr.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, ze zkušeností mých klientů, kteří při různých potížích byliny užívají si vyvozuji, že při mírnějších formách psychických potíží mohou pomáhat, mnohdy však nezbývá než sáhnout po klasické medikaci. Možná to nelze zjistit jinak, než příště po vysazení AD, zkusit bylinky užívat. Považoval bych za vhodné, abyste o tomto záměru mluvil se svým lékařem, byť vám doporučuje postup jiný. Nad rámec toho, na co se ptáte, pak přemýšlím o dalších léčebných postupech. Úzkostné potíže obvykle mívají řadu vnitřních i vnějších souvislostí, a proto pokud se nic nezmění ve způsobu jakým žijeme, myslíme či prožíváme, mají tendenci se po vysazení léků vracet. Klíčové bývá přijít na to, co v mém životě vzniku úzkostí přispívá a co je mírní. Kromě psychoterapie, jejíž význam vám popisuje velmi výstižně peerkonzultantka, v tom často pomáhají změny v životním stylu a relaxační techniky (autogenní trénink, Jacobsonova progresivní relaxace), případně cvičení typu jóga nebo tai-či. Přeji ať se vám daří.
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, úzkostná porucha mi několik let dělala ze života peklo, vím, co čem píšete. Zkušenost s bylinnou léčbou bohužel nemám, v tom vám tedy moc nemůžu poradit. Ale přesto - protože jsem se úzkosti zbavila - bych vám ráda přispěla svou zkušeností. Taky jsem nechtěla být doživotní "zobač léků", byly sice velikou úlevou, ale nakonec jsem jich brala stále víc, protože skutečnou příčinu mých úzkostí nemohly odstranit. To se mi podařilo až v psychoterapii. Vy píšete, že jste ji absolvoval - evidentně vám tedy nepomohla. Občas slýchám, že někdo chodí 1 x za měsíc a čeká výsledek v relativně krátké době. U mně to byl běh na delší trať, chodila jsem každý týden a dost dlouho. Samozřejmě, že jsem byla netrpělivá a měla zlost, že to nejde rychleji! Ale změnit své celoživotně navyklé smýšlení o světě, nároky na sebe, sebeúctu a sebedůvěru nejde rychle. Trvalo mi nějaký čas jen to, než jsem si uvědomila, jak jsem si navykla se na sebe a svět dívat. Pak jsem to věděla a chtěla změnit, ale stále a stále jsem se přistihávala při starém smýšlení a z toho mi bylo stále úzko. Postupně se to změnilo a můj život se vylepšil o 100 %. Úzkosti sice někdy podléhám (při přetížení, stresu), ale ne tak hrozné a zdaleka ne tak často, vlastně asi jako kde kdo jiný. Mám teď daleko větší vnitřní vyrovnanost a klid, mnohem lepší sebeúctu a sebedůvěru a věřím, že právě proto úzkosti skoro nepodléhám. Terapeutka pro mě byla člověk, kterému jsem vždy věřila, že mi chce pomoct, říkala jsem jí vše bez obav (i to, za co jsem se třeba styděla), někdy jsem od ní vyslechla i věci, které mi nebyly úplně příjemné - ale stálo to za to! Moc vám přeji, ať nad úzkostí také zvítězíte.


Zpět na seznam