pořád sám

Dobrý den, rád bych se svěřil se svým problémem. problém ale je, že jsem pořád sám. Dříve mě to žíly netrhalo, říkal jsem si ta pravá se najde. S přibývajícímy léty a kily se můj optimismus ale vytratil. Čím víc se ale blíží ta prokletá třicítka, tím víc začínám zoufat. Všechno tj internetový seznamky, oslovení na ulici, speeddatingy, a bůhvíco všechno dopadlo vlastně naprosto stejně. Doopravdy škoda času (nervů) a peněz. Navíc co hůř sežralo mi to moc sebevědomí, které nyní zoufale doluji z hlubin svého povědomí ale ono jaksi nikde. Nyní na prahu třicítky, kdy matka mi říká, že už bych měl mít rozum jsem na prahu duševního i fyzického zhroucení. posledních cca 2-3 měsících ale ten strach dostává úplně jiný, dosud netušený rozměr. Doslova mě ovládá, sežírá mě zevnitř jako mor. Děsivé výčitky svědomí mě provázejí na každém kroku. Všude kam se hnu je to se mnou. Ale abych se vrátil k meritu věci: nejhorší na tom stavu, který ted prožívám je, že už nemám sílu jít dál. To, co prožívám mi úplně sežralo mé radosti, zájmy koníčky a žere to i mě samotného. Rafinovaně, skrytě, nenápadně. Všude kde se hnu tak je to se mnou. udu vám vděčný za jakoukoliv radu jak tuto "krizi" překonat. Bude nutná návštěva psychologa? Nikdy sem tam nebyl, co mě bude čekat? Může se jednat o depresi? Pokud ano, jak probíhá léčba? Případně jak se mám vyrovnat se strachem ze samoty, pocitem z odloučení.I třeba jen dočasného.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den. Z toho co píšete mi připadá, že na váš primární problém s navazováním partnerských vztahů se postupně, zřejmě i vlivem nezdarů, nabalily další obtíže v podobě úzkostných prožitků i v situacích které s tím přímo nesouvisí a některé ze znaků deprese. Zdá se, že jste vyzkoušel co bylo ve vašich silách a proto bych vám konzultaci s odborníkem jednoznačně doporučil. A pravděpodobně i dlouhodobější péči. Jestli jde o depresi ve smyslu nemoci, či zda je depresivní prožívání důsledkem nezdarů a vyčerpání, nebo zda jde např. o sociální fobii, je obtížné na dálku stanovit. To ale nemá vliv na základní strategii, kterou vám doporučím. Vhodné by bylo kontaktovat psychoterapeuta, který se problémy v mezilidských vztazích zabývá. (Což často bývá vzděláním psycholog, ale psychoterapii se mohou věnovat i odborníci s některými dalšími typy vzdělání). Na prvních setkáních bude potřeba se věnovat pochopení vašich obtíží v širším kontextu, včetně jejich kořenů. Bývá to důležité nejen pro psychoterapeuta, ale často dojde k novým pohledům či souvislostem i klient. Na základě těchto detailů (a druhu přístupu terapeuta), se budete dále zaměřovat na strategie, jak tyto věci měnit. Nejobvyklejší je v takovýchto případech na psychoterapii docházet 1x týdně. Je možné, že v budoucnu by pro vás mohla být vhodná psychoterapeutická skupina či denní stacionář, v tuto chvíli bych však začal s terapií individuální. Ke zvážení je, zda péči nedoplnit i o psychiatrickou medikaci. V případě, pokud vám depresivní prožitky a úzkosti znemožňují normální fungování a nebo vás příliš trápí, bych to na přechodnou dobu doporučil. Primární problém to nejspíš nevyřeší, ale může vám to ulevit a tím umožnit se změnou začít.


Zpět na seznam