Porucha přijmu potravy

Dobrý den, Od dětství mám problém s jídlem. Už ve školce jsem spoustu jídel (nebo části jídel, třeba konce párků) odmítala jíst nejen kvůli chuti, ale také kvůli barvě, textuře nebo vůni. V momentě kdy mě někdo nutil do jídla jsem přestala jíst úplně. Ve výjimečných případech jsem jídlo snědla, ale okamžitě se mi z něj udělalo zle a musela jsem ho vyplivnout. Momentálně mi je 16 a mám pocit, že se to stále zhoršuje. Nejím mnohem více jídel, už jen ze specifických vůní a textur se mi dělá zle, nejsem schopná vzít do pusy nic, o čem si nejsem stoprocentně jistá, že mi nic neudělá. Pokud mám jíst i jen s rodiči u jednoho stolu, jsem akorát ve stresu a ještě se to horší. Navíc od začátku střední školy, kdy jsem nucena jíst hlavně mimo svůj pokoj, jsem začala nechtěně ztrácet váhu. Podle těchto věcí mám pocit, že by to mohla být restriktivní porucha příjmu potravy. Nejsem si ale jistá. Nechci vyhledávat pomoc psychologa, pokud se o nic nejedná. Říct o čemkoliv rodičům nepřipadá v úvahu. Kvůli tetě, která se v mém věku potýkala s anorexií, jsou na jídlo extrémně citliví. Je jedno jestli se jedná třeba jen o nevolnost, všechno si vysvětlují tak, že účelně hladovím. Proto prosím o jakoukoliv radu, děkuji.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, jaké diagnóze vaše obtíže nejpřesněji odpovídají si nejsem z tohoto popisu jist. Za mnohem důležitější však považuji, že vám to v životě působí značné potíže - tělesné, psychické i sociální a rozhodně bych je neoznačil za banální, mnohem spíše jako závažné. Tím spíše, že se zhoršují a hrozí řadou komplikací do budoucna - zdravotními, v navazování a udržování sociálních vztahů, rozvoji v oblasti zájmů, vzdělávání či práce, protože schopnost jíst jen na konkrétních místech všechny tyto oblasti značně ovlivňuje. Považuji tedy za vhodné, abyste vyhledala odbornou pomoc. Odmítání či devalvaci problémů rodiči považuji za nešťastnou a komplikující okolnost. Není vyloučeno, že za těchto okolností se vám podaří sehnat psychologa, který nebude souhlas rodičů vyžadovat. Dále je možné se obrátit na poradenské služby, které mohou být i anonymní - např. společnost Anabell či Linku bezpečí. Možná by vám dokázala pomoci (podporou, nasměrováním, informováním rodičů) vaše praktická (dětská) lékařka. Přemýšlím i nad tím, zda by vás nemohl podpořit nějaký další dospělý z vašeho okolí - šlo by se svěřit tetě, která podobné problémy mívala? Nějakému dalšímu příbuznému, školnímu psychologovi ...? Držím vám palce, ať najdete způsob jak se pomoci dobrat a podaří se vám potíže zmírnit a časem vyřešit. PS.: Autismus kolegyně zmiňuje čistě v souvislosti s jídlem. O jeho mnohem podstatnějších rysech se nezmiňujete, proto je zcela nepravděpodobné, že by toto byla "vaše diagnóza" :)
Avatar

Vlaďka

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Jako peer poradce odpovídám na dotazy na základě své vlastní zkušenosti s psychickými potížemi. V době dospívání jsem také měla zkušenost s jistým druhem poruchy příjmu potravy, ale jednalo se o něco jiného. Trpěla jsem záchvatovitým přejídáním, protože jsem se snažila pomocí jídla v sobě otupit negativní pocity, se kterými jsem si neuměla jinak poradit. Ze svého okolí mám četné zkušenosti s anorexií i s mentální bulimií, ale přiznám se, že to, co popisuje vy, neznám. Respektive znám, ale jen u lidí s nějakou formou autismu, kde se potíže s jídlem dle jeho textury, konzistence nebo barvy vyskytují často. Zmiňujete se, že váháte s vyhledáním odborné pomoci, protože si nejste jistá, že se jedná o něco vážného. Myslím však, že hlavním kritériem je to, nakolik to vám osobně komplikuje život, snižuje jeho kvalitu a případně i poškozuje zdraví. A z vašeho dotazu mám pocit, že vám to kvalitu běžného fungování zasahuje docela dost. Rozumím tomu, že se bojíte o svých potížích hovořit s rodiči, ale vzhledem k vašemu věku by to bylo vhodné. Pokuste se jim vše podrobně vysvětlit a požádejte je podporu. Ať na to nejste sama. Nejlépe by bylo vyhledat nějakého odborníka na poruchy příjmu potravy, protože je to přeci jen specifická oblast poruch, ale poradit vám a nasměrovat vás by měl být schopen každý psycholog či psychoterapeut. Z vlastní zkušenosti vím, že díky terapii se poruchy příjmu potravy dají překonat a člověku se hodně uleví. Držím vám palce!


Zpět na seznam