Posadnutosť

Dobrý deň. Mám taký  malý problém a potrebujem radu. Mám pocit že so mnou nieje niečo v poriadku. Ide o vztahy a mužov. Stále keď sa s niekym spoznám a je mi s danou osobou dobre tak sa až posadnuto ,,zamilujem,,. Doslova mi z toho až hrabe. Som z toho veľmi smutná okolie mi už vraví že to nieje normálne. Som chorá, z čoho to vyplýva?? Momentálne sa tiež s niekym stretávam a nedokážem sa učiť, dokonca som vynechala skúšky niektoré aby som za známosťou mohla prísť. Vkuse mám len konšpirácie v hlave že čo bude a nechcem aby to skončilo. Som z toho smutná len premýšľam a neviem si dať pokoj. Dokonca si aj uvedomujem že takýmto správaním si danú osobu odplaším ale nedá sa mi s tým pohnúť a neriešiť. Mala by som chodiť na nejaké sedenia? Strašne sa trápim ovplivnuje to moj bežný život, pretože robím a myslím na taketo veci.Vkuse nad tym premyšľam a plačem, som nešťastná pride mi to strašne hlúpe ale ja si neviem pomocť.Akokeby som bola až posadnutá.  Ďakujem vopred za odpoved.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, to zda někam "chodit na sezení" (předpokládám že myslíte k psychologovi či psychoterapeutovi), záleží především na vás. Pokud vám tyto stavy působí výrazné potíže, s kterými si nedokážete poradit, považoval bych takové rozhodnutí za legitimní. Může to být příležitost pochopit, co v tom hraje roli i hledat způsoby, jak to změnit. Hodnotit bez znalostí řady dalších věcí, zda se jedná o součást nějaké "choroby"není možné. Poměrně časté v pododbných případech bývá, že člověk na počínajícím vztahu přespříliš lpí v důsledku různých zkušeností v předchozím životě včetně dětství. Někdy to bývá důsledkem obecnějšího nastavení - jedinec se vrhá po hlavě i do řady jiných věcí, nebo si naopak i v řadě jiných oblastí dělá velké starosti a vymýšlí řadu možných scénářů. I v těchto případech dokáže obvykle psychoterapie (ať již skupinová nebo individuální) významně pomoc. Přeji hodně štěstí.
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, to, co popisujete, jako by patřilo ke každé zamilovanosti, jen ta intenzita je příliš, že? Vy sama si uvědomujete, že do života patří mnoho věcí kromě partnerského vztahu – práce/škola, přátelství, zábava… a že nejde „mít všechna vajíčka v jednom koši“, protože když nám upadne, přijdeme o všechna. Sama znám, že když se ponořím do nějakých myšlenek, někdy se mi rozjede podobný nutkavý kruh, ze kterého se dá jen těžko vystoupit, a vlastně mi pomůže, když mě vnější svět donutí (což by byly třeba ty zkoušky) věnovat pozornost něčemu jinému. Jestli se vám to ale ani pod hrozbou něčeho nepříjemného (jako je strach, že zkoušku neuděláte nebo že o vztah přílišnou urputností přijdete) nedaří, asi není špatný nápad vyhledat pár sezení u psychoterapeuta. Měly by vám pomoct najít od vztahu vetší odstup a možná se zbavit úzkosti z jeho ztráty. Ještě před tím byste mohla vyzkoušet i toto: stanovte si dobu, po kterou si naopak nařídíte, že na váš vztah musíte bez přestání myslet. Někdy to pomáhá lidem, kteří mají potíže třeba s červenáním se – uloží si úkol, že se zkusí celý den co nejvíc červenat. Držím vám palce.


Zpět na seznam