Potíže s usínáním

Dobrý den, s dětmi bohužel nemám téměř žádné profesní zkušenosti, vhodné by bylo obrátit se na psychologa či psychoterapeuta, který se na jejich problémy specializuje. Přesto se pokusím v mezích mých zkušeností odpovědět. Pokud počátek problémů časově odpovídá pobytu v nemocnici, je opravdu možné, že je úzkost s hospitalizací spojená odstartovala. Snažil bych se vytvářet podmínky pro to, aby o svých obavách a úzkostech mohla otevřeně hovořit. Důležité také mohou být zážitky z nemocnice, kde se člověk setká se strachem, bolestí a někdy i s umíráním (či strachem z něj) u sebe i spolupacientů. V reakcích dospělých bych při těchto rozhovorech považoval za nejdůležitější přijetí prožitků dítěte a podporu, o něco méně důležité pak usazení obav či představ do reality a rozumové vysvětlení. Za nevhodné považuji bagatelizaci prožitků, "milosrdné lži" či vyslovené popírání reality. Pro zlepšení usínání můžete zkusit rituály sloužící k přeladění a snížení úzkosti, vhodné je když se opakují pravidelně. Může to být např. zklidňující koupel, čtení příjemné knihy v posteli, uklidňující hudba (či audio kniha), tlumené osvětlení atd. Snažil bych se jí vtáhnout do vymýšelní, co by mohlo odvést myšlenky dobrým směrem a pomoc s navozením klidu, případně bych se na přechodnou dobu nebránil ani účasti rodiče (např. při čtení) - kdyby o to stála. Přeji hodně zdaru