Potlačování emocí
Dobrý den, měla bych dotaz ohledně svého partnera. Má problém s průchodem emocí. Velice mírně projevuje vztek,smutek a podobně. Ačkoliv radost projevuje zcela běžně,tak za věčným úsměvem skrývá hlubší emoce. Když pláče neví proč ,prý necítí žádné emoce.Jeho matka mu od malička vtloukala ,že je to ( promiňte mi ten výraz) magor,a to díky jeho zálibě v počítačích. Byl utlačován a celý život strávil v ústraní mimo lidskou společnost a snažil se být nespatřen.Přesto ,že je mu 30 let stále žije u matky ,díky zklamáním a důvěře lidem ,kterým věřil naletěl a dostal se do problémů.Do dnes málokomu věří,nesvěřuje se se svými reálnými pocity jelikož je potlačuje za hromadou úsměvu.
Myslíte ,že jako jeho partnerka bych mu mohla pomoci i bez odborné péče? ( chová ke mě jistou důvěru jako jedné z malá lidí) Je i možné ,že potlačuje emoce z neúspěchu? Jakožto ,že ve 30 letech stále žije u své matky?
V práci je to úspěšný vedoucí ,ovšem práce jej naplňuje pouze napůl.
Je z tohoto stavu nějaké východisko? Například mohlo by pomoct více se snažit o jeho emocích komunikovat a nebo bych mohla jeho stav zhoršit?
A nebo jej se snažit více začleňovať do běžných aktivit života ,aby nebyl pořád jen u počítače? ( podotýkám ,že jeho život je pouze počítat, málo kdy je venku. Utíká k počítači ,aby unikal nejspíše realitě)
Předem děkuji za odpověď
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den, pokládáte řadu otázek které by byly spíše na delší povídání, ale pokusím se vystihnout to nejdůležitější i za cenu zjednodušení. To že je váš partner méně vnímavý ke svým emocím a že je nevyjadřuje, může mít (mimo jiné) kořeny, které uvádíte. Pro to, aby se to změnilo, je obvykle důležitá opakovaná zkušenost, že to jde jinak a že je to nějakým způsobem přínosné či výhodné. Zdá se mi, že právě to může zakoušet i díky vašemu vztahu. Pokud jste v projevování a objasňování svých emocí autentická, zajímáte se o jeho prožívání a berete na jeho limity ohledy (např. netlačíte příliš, neznehodnocujete), myslím že můžete tuto změnu podpořit a není pravděpodobné že mu ublížíte. Obdobně může být prospěšné otvírat obzory jinými zážitky než je sezení u počítače, zvláště pokud počítač spíše únikem či východiskem z nouze.
Mezilidský vztah může ke změně v emocionální oblasti přispět. Psychoterapie může tyto změny urychlit či zvětšit a zlepšit porozumění širším souvislostem. Může být také prostorem pro řešení nejistot ve vztahu mezi vámi (to s vámi - z logiky věci - může řešit jen omezeně, protože se vás to týká) i řady dalších oblastí.
Držím vám oběma palce.
Katka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz. Přiznám se , že odpovědět na něj, je pro mě složitější. I já mám totiž partnera, který žije prací a politikou. Ven na procházku ho nedostanu vůbec. Maximálně občas do lesa. Mrzí mě, že se naše dva světy / muže a ženy/ , neprotínají ve více společných aktivitách. I když mu vysvětluji, že potřebujeme pro rozvoj našeho vztahu společné prožitky, nedaří se mi tak, jak bych si přála a představovala. Proto dokážu pochopit, jak Vás trápí, že partner tráví hodně volného času u počítače.
Vyjadřujete dále obavy o emoce partnera. Já osobně bych se snažila být dobrou partnerkou a podržet ho v období, kdy projeví svoje emoce jako je pláč a smích. Já říkám svému partnerovi, že mám ráda, když se směje. Komunikace ve vztahu je nutná. Mluvila bych ponejvíce s přítelem o tom , jak se cítím já. Např. "Cítím bezmoc /beznaděj/..Jsem smutná z toho,že..." Pokusila bych se vyjadřovat svoje pocity a emoce a doufala bych, že se vytvoří bezpečný prostor pro vzájemné sdílení. Ale do terapie bych se nepouštěla. Za prvé proto, že nejsem psycholog a neumím to, a za druhé proto, že bych vlastně přestala být partnerka a začala být terapeut. A to by, alespoň já myslím, našemu vztahu neprospělo.
Hodně štěstí v životě.
Katka
Zpět na seznam