potrat

Dobrý den. Jmenuji se Marie a mám 3 letého syna.S jeho otcem nežiji uz cca rok a pul. Po půl roce ukoncčení vztahu jsem si našla nynějšího partnera se kterým žijeme.odstehivala jsem se z moravy do čech. Po 3 měsících vztahu jsem partnera opustila kvůli jeho žárlivosti,podezřívaní a nepravdivého osočování.po cca 3 mesicich jsme se k sobe vrátili. Vztah fungoval perfektně,kdy jsmw resili vlastní dům a nové zazámí. z mičeho mic se opet objevila zarlivost.Podotýkám,jsem doma,nikam sama prakticky nechodím se žadným chlapem nejsem v kontaktu,obcas si naoisu nmebi zavolám s kamaradkami.Ale i presto,ze nas miluje je podezrivavý.musím si už hlídat ci říkám,jaký mam výraz a podobně.je to mnohem horsi,nez se zdá. resime partnerskou poradnu ale to byla moje podmínka hned pri navratu k nemu ale bohuzel. nejhorsí na tom vsem je to,ze jsem pred 14 dni zjistila,že jsem těhotná.,miluji děti a ziju pro rodinu,chtela bych velkou rodinu ale z toho tehotenstvi nesjem ani trosku stastná.vim jaké to je byt sama s jedním a bylo to hrozně težké a ja nechci ditě tomuhle opet vystavovat. kdyz pujdu na potrat ,tak to by partner neprezil,kdyz pujdu tajne nevim,zda ne jen že bych doikozala zit s tou lzi ale predevsim s tim,že jsem zabika vlastní ditě. vubec nevim co dal.bojim se,ze me to srazi na dno jelikoz jsem dva roky uzivala antidepresiva a moje psychika není zrovna nic ideelaního...moc děkuji za nějaké vyjadření.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, Marie. Přijde mi pochopitelné, že na vás tato obtížná situace dopadá. Zdá se, že si dobře uvědomujete, jaká mohou mít jednotlivá řešení rizika. Možná by ke zvažování bylo vhodné přemýšlet i nad možným dalším vývojem jednotlivých variant – a to nejen z hlediska hrozeb, ale i možných nouzových scénářů, pokud to nebude vycházet. Někdy bývá vhodné si představit i to, jak bych u jednotlivých variant obstál sám před sebou v případě, kdyby se ukázalo, že to nakonec nevyšlo (ve smyslu „nemusím tolik litovat - udělal jsem co se dalo, ale nepodařilo se to“). Dále mi přijde vhodné, přemýšlet o věcech v dlouhodější perspektivě. Například: dokážete si představit, že se kvůli žárlivosti budete takto kontrolovat řadu let? Pokud ne, nebylo by vhodnější chovat se přirozeně a to ukáže, zda je vztah i přes to udržitelný? Vaše rozhodování je o to těžší, že jste na něj zřejmě zcela sama. Považoval bych za prospěšné, abyste měla možnost myšlenky a prožitky s někým probírat a dostávat emocionální podporu. Kromě svých blízkých v tom můžete využít i odborníky – psychoterapeutku, telefonát na linku důvěry apod. Pokud budete zvažovat potřebu medikace antidepresivy, může být užitečná informace, že některá z nich jsou slučitelná i s případným těhotenstvím. Co se týká praktických kroků, přijde mi kromě vaší vlastní podpory a párové terapie (či poradenství) důležitá snaha i vašeho partnera. Takto silnou žárlivost je mnohdy nereálné zvládnout bez odborné pomoci a jeho individální psychoterapie by v tom mohla být velice užitečná. Držím vám palce!
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, sama už pravděpodobně víte, že narození dítěte je kromě veliké radosti taky spousta nových starostí. A dvě děti taky. Vstupovat do této situace s partnerem, který už nyní na pohodě vašemu vztahu příliš nepřidával, není ideální start. Dovedu si představit, jak je těžké rozhodování, před kterým stojíte, navíc když se nerozhodujete jen sama za sebe. Na vašem místě bych si o tom promluvila s někým, jehož úsudku věříte, dobře si představila varianty, které můžete očekávat, a to co nejreálněji podle vašich dosavadních zkušeností. Já osobně bych nevěřila, že se váš partner po narození dítěte změní, i pro něj to bude nová náročná situace. Pokud se vám nepodaří si uspořádat myšlenky a sama dojít k řešení, se kterým budete moct být v rámci možností spokojená, obraťte se na nějakou vztahovou poradnu, ať vám pomohou v tomto nelehkém rozhodování. Hodně štěstí.


Zpět na seznam