problémy s mámou

Prosím o radu, Nedávno jsem se ostěhovala za přítelem. Ve stejnou dobu se mamka rozešla s přítelem. Maminka je jinak vdova a nemáme žádné další příbuzné. Má zdravotní komplikace-některé podle mne hraničí s hypochondrii,ale nechci jí křivdit. Stalo se to, že mi volala s pláčem, že je jí spatně. Ihned sme s přítelem prijeli. Po příjezdu zjištujeme, že maminka napekla řízky a není ji až tak špatně. Vše vyústilo na druhý den sms konverzací, ve které jsem osočována, jak jsem špatná dcera, ,že pro ni nemám pochopení a nejevím zájem. Hodně mne to zasáhlo, ale hraničí to podle mne až s citovým vydíráním. Prosím poraďte mi jak s takovým člověkem hovořit a zároveň se bránit proti osočování. Mám obavy aby si neublížila - v životě hodně zažila. Nevím jak postupovat. děkuji
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, jsem přesvědčen o tom, že máte právo na to žít svůj vlastní život, tedy i rozvíjet partnerský vztah a v budoucnu založit rodinu, pokud tak budete chtít. Z toho úhlu pohledu chování vaší matky hodnotím jako manipulativní - tedy "vydírání" přes pocity viny (za předpokladu, že jinak jste s ní v poměrně běžném kontaktu, jste ochotna jí pomoc když je to přiměřené atd.). Někdy bývá prospěšné si o vzájemných očekáváních v klidu promluvit - vyjadřit, jaké jsou vaše představy o tom, jak často a jakým způsobem budete v kontaktu, s čím a jak vám přijde přiměřené jí pomoci (či napříkladou jakou podporu očekáváte vy) atd. Vhodné bývá vyslechnout i představy druhé strany. Neznamená to, že se musí vaše přání protnout, ale i to, že víte co od druhého čekat, může přispět uklidnění situace. Způsob komunikace, který respektuje práva druhého a zároveň zajišťuje ochranu práv vašich (tedy i právo nebýt manipulován), bývá označován jako asertivní komunikace. Možná by pro vás bylo užitečnou podporou, si o tom něco přečíst, možností je i nácvik v rámci některého z kurzů asertivity. Další podporou, bude-li třeba (krom sdílení svých starostí s dalšími blízkými lidmi) by pro vás mohla být i konzultace této situace s psychologem či psychoterapeutem. Možné, pokud by s tím matka souhlasila, je i využití rodinné terapie či poradenství (např. v poradně pro rodinu a mezilidské vztahy), kde byste obě měly možnost vzájemná očekávání probrat a třeba i dohodnout nějaká pravidla. Držím vám palce.


Zpět na seznam