Problémy s přítelem
Dobrý den, je mi 19 let. Přítel je o 9 let starší než já. Chodíme spolu od mých 16 let.Rok spolu bydlíme. Ze začátku to bylo všechno v pořádku. On bydlel u rodičů a já u matky. Přítelovo rodiče mě ze začátku nebrali. Byla jsem pro ně mladá. Postupem času jsem si myslela, že už mě přijali mezi sebe. Akorát jednou na jejich rodinné oslavě, mi bylo řečeno že jsem p***. Přítel se nezastal. Myslím, že problém je v tom, že přítel neumi říct svým rodičům svůj nazor a taky jim občas říct ne. Dokonce mu maminka hlídala účet, kontrolovala kolik utratil a ještě mu musela vybírat peníze, protože on nesměl. Přitom přítel jim platil za bydlení. Nebo jsme měli naplánovaný víkend. Chtěli jsme mít víkend pro sebe a někam vyrazit. Ovšem týden před tím, pritelovi zavolal táta, že potřebuje natřít plot. Přítel mu řekl samozřejmě a ještě byl naštvaný, když jsem byla smutná. Nebo jsme chtěli jet na druhou stranu republiky, podívat se na jeho synovce, ale od pritelovo táty nám bylo sděleno, že určitě nemáme program a tak budeme hlídat jejich psa. Přítel nic neřekl, i když mu to bylo líto. Jeho táta je doma takový generál. Akorát se kvůli tomu hadame. Každý víkend si něco vymyslí, jen aby tam přítel šel a pomohl jim. Rodina si má pomáhat, ale ne zneužívat. Samozřejmě přítel si myslí, že jeho rodiče nemám ráda a chci je mezi sebou nějak rozestvat, ale tak to není. Mám je pořád ráda, jen mě mrzí, že se k nám chovají jako k dětem. Nevím zda mám od přítele odejít nebo se pokusit vztah zachránit.
Jana Rašková Ottová
Odpověď odborníka:
Dobrý den, rozumím tomu, že vnímáte vliv rodiny vašeho přítele na něj a tím na váš vztah a společný čas a je pochopitelné, že vás mrzí, jak se k vám chovají. Píšete, že zvažujete, zda ze vztahu odejít, anebo se pokusit ho zachránit. Z toho, že se zde obracíte o radu usuzuji, že vám na příteli i vašem vztahu záleží a nejspíše ještě máte kapacitu něco pro vás dva udělat. Napadá mne k tomu, že primární rodiny do partnerských vztahů zasahují velmi často, ať již přímo (konkrétním chováním, komunikací) nebo nepřímo (partneři si nesou známky výchovy, rodinných zvyků). Zkrátka s partnerem do svého života přijímáme částečně i jeho rodinu a každý člověk se s vlivem své rodiny vypořádává jiným způsobem i jinak dlouho.
Ve vašem případě by nejspíše bylo vhodné si o celé situaci s partnerem otevřeně pohovořit a sama za sebe zkusit vysvětlit a popsat, co byste potřebovala jinak. V takovém rozhovoru se může objevit řada silných emocí, proto může být dobré si základní body, které potřebujete probrat, sepsat předem na papír. Přijde mi důležité, co sama píšete, že partnerovu rodinu máte ráda, ale potřebovala byste, aby měla menší vliv na váš partnerský život. A nejspíše i to, aby partner dával přednost vašemu společnému času před požadavkami jeho rodiny (aby platily plány, co si spolu domluvíte), což je potřeba úplně legitimní a srozumitelná. Určitě je možné si myšlenky předem utřídit v rozhovoru s někým blízkým, kdo vás i podpoří v tom, co potřebujete. Nebo kdybyste měla dojem, že již déle váháte a nevíte si rady kudy kam, můžete kontaktovat nějakého psychologa - často může i několik sezení pomoci lépe porozumět své situaci, souvislostem, a pomoci se vědomě a zodpovědně rozhodnout.
Držím vám palce, ať uděláte to, co je pro vás nejlepší.
Zpět na seznam