prosím o radu

Dobrý den, už necelý rok mě trápí moje chování. Docela často mám stavy prázdnoty,a taky pocit,jako bych nebyla v realitě, ale někde v mém světě. Taky jsem zjistila, ale upozorněním druhých, že jsem až někdy flegmatická k životu. Učím se ve zdravotnictví, takže bych měla mít dostatek empatie, to jsem měla, ale teď už mi je jedno, co se těm lidem stane. Už od mala jsem měla problémy v sebeovládání, jednou asi ve čtvrté třídě jsme si se sestřenicí měly rozdělit dvě kočičky, mě se líbily obě, ale měla jsem si vybrat jen jednu, tím, že jsem chtěla obě, tak jsem tu od sestřenice zabila, aby jí nemohla mýt. Taky jsem neuměla a to i dodnes někdy, udržet svojí výbušnost. Nikdy jsem se neučila špatně, ale od té doby, co mám ty problémy, tak je mi to jedno. Také mě začali brát knížky s násilím, kanibalisme a mučením. Kamarádky si začaly všímat, že už ani nemám s něma řeč. Nevím co mi je a proč to tak je, a proto bych chtěla radu, děkuji.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, do spekulací o tom co přesně vám je a čím je to způsobeno, bych se nerad pouštěl – byl by k tomu potřeba podrobný rozhovor a činit závěry na základě toho co píšete, nepovažuji za zodpovědné. V tuto chvíli je zřejmé, že potíže se nějakou dobu rozvíjí, nežije se vám takto dobře a možná je to někdy složité i pro vaše okolí. Za pozitivní považuji, že si to uvědomujete a ráda byste to změnila. Za vhodné považuji, abyste se objednala do psychologické či psychiatrické ambulance. Po podrobnějším prozkoumání vašich potíží vám doporučí vhodný postup. Ten pravděpodobně bude sestávat buď z psychoterapie (zaměřené např. na zvládání impulsů a řešení potíží v mezilidském kontaktu) nebo z psychiatrické medikace (např. pro stabilizaci nálad nebo zmírnění depresivních projevů). V některých případech je nejlepší oba přístupy kombinovat. Přeji, ať se vám podaří najít způsob, jak potíže řešit.
Avatar

Lenka

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, pocity prázdnoty i toho, jakobych zcela nebyla v reálném světě jsem někdy zažívala a občas se mi to stane i nyní. To však většinou netrvá dlouho. Pomáhá mi například zaměřit pozornost na něco konkrétního (co mě zajímá), zavolat kamarádovi, projít se v přírodě či relaxovat. Jak jsem vypozorovala, většinou to bylo v mém případě spojeno s únavou, stresem a nedostatkem odpočinku. Vaše potíže s nedostatkem empatie, ovládání se, výbušností a občasným sklonem k násilí – to je podle mého názoru závažnější problém. Jestli je nějak spojený s pocity prázdnoty a posunuté reality, to nedokáži posoudit. Myslím, že je dobré, že si svoje problémy uvědomujete, dokážete je popsat a chcete je řešit. To je rozhodně velké plus a nezbytný krok k jejich nápravě. Na Vašem místě bych neváhala vyhledat odborníka – psychologa či psychoterpeuta a Vaše potíže probrala s ním. Věřím, že společně najdete příčinu Vašich potíží s způsob, jak je postupně řešit. Držím Vám palce a přeji hodně štěstí.


Zpět na seznam