Rodičia

Dobrý deň,čo mám robiť ,keď sa rodičia doma stále hádajú a ja trpím po zdravotnej stránke -psychicky aj fyzicky a nemám v nikom oporu. Mám 19 rokov a mama ma neustále kontroluje , zakazuje mi niečo a prikazuje. Nepomohlo nič riešiť ani s otcom ani so širšou rodinou.Mám pocit ,že to je kvôli tomu,že brat má Downov syndróm a o výchove zdravého človeka nevie takmer nič. Otec tiež s tým nepomohol ani nevie s tým nič spraviť. Psychológa ona povedala,že nebude počúvať ani nikoho zo širšej rodiny. Už si vážne neviem rady .
Avatar

Jana Rašková Ottová

Odpověď odborníka:
Dobrý den, mrzí mne, že doma zažíváte takovou nepohodu, když se rodiče hádají, a vy trpíte jak psychicky tak fyzicky. Je skvělé, že jste již pokoušel/a svou situaci řešit, s pomocí otce nebo širší rodiny, ikdyž to bohužel nepomohlo. A nyní podnikáte další krok, jak řešení najít, a to velmi oceňuji. Chci podpořit to, co Vám doporučuje naše peer poradkyně Jana, rozhodně věřím tomu, že pravidelná a dlouhodobá spolupráce s psychologem Vám může přinést hodně dobrého, nejen podpořit Vás jako člověka, hledat další způsoby, jak s rodiči jednat, jak své potřeby komunikovat a mnoho dalšího. Psychologa můžete kontaktovat buď přímo oslovením někoho ve Vašem okolí, nebo se lze poradit s obvodním lékařem a požádat o doporučení. Popřípadě pokud Vaše škola má k dispozici psychologa či výchovného poradce, určitě můžete konzultovat Vaši situaci s ním/s ní. Dále mne napadá, že zřejmě pro Vaše rodiče může být péče o bratra s Downovým syndromem mnohdy velmi vyčerpávající, že kapacity zbývající na Vás, jsou již omezené nebo vyčerpané, ať již na společnou komunikaci o tom, co byste chtěl/a jinak, nebo uvědomění si Vaší dospělosti a s tím související potřeby svobody. Ve Vašem věku se nabízí otázka, nakolik jste na rodičích existenčně závislý/á, např. ohledně dokončení vzdělání, bydlení, zaměstnání, jelikož osamostatnění (anebo odchod na kolejní bydlení, pokud pokračujete na VŠ) může být také způsob, jak vykročit směrem ke svobodě. Držím palce, ať vyřešíte tuto nelehkou situaci ke své spokojenosti.
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, dovedu si představit, že jste v těžké situaci, i to, že vaši rodiče mají plno starostí a obav o vás i bratra a pod jejich tíhou se snaží vás hlídat a chránit, možná přespříliš. Na vašem místě bych se možná obrátila na pomoc psychologa sama. Píšete, že v nikom nemáte oporu - a ta je v životě vždycky důležitá. Možná byste pravidelnými rozhovory s psychologem zmírnil/a svoji vlastní nespokojenost, získal/a inspiraci, jak se k různým věcem stavět a říkat si efektivně o pomoc nebo nápravu věcí, se kterými nejste spokojen/a a vlastně si i ulevil/a, I když k němu nepůjdou rodiče, vy můžete získat větší klid a nové způsoby chování, díky kterým vám všem bude spolu lépe. Z vlastní zkušenosti ale myslím, že nelze čekat příliš velký efekt z jedné návštěvy, ale že je lepší mít možnost opory psychologa aspoň na pár měsíců. Zkuste to pro sebe najít, kde a jakou formou je to pro vás nyní dostupné. Moc vám držím palce, ať se vám podaří dojít k větší spokojenosti.


Zpět na seznam