Rodina

Dobrý den, moje máma, která se po celý život vzorně starala o tátu si teď ve svých 70 letech našla přítele. Nadále se stará o teď již velmi nemocného svého muže a mého otce, nicméně zcela bezostyšně si současně do téhož bytu vodí přítele, stejně tak v létě na chatu, otec ji nechce ztratit a tak dělají, že je to rodinný přítel nebo naštěstí, to by byla lepší varianta, to už v 85 spolu s nemoci nechápe. Matka po mě chce, abych se s pánem bavil a nehrál si na moralistu. Přijde vám to normální? Přeji jí štěstí, ale tohle je snad mimo slušně chování, zvláště, když už se otec nemůže bránit... Děkuji M
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, kladete otázku, zda chování vaší mámy považuji za normální, ale mohu jen odhadovat, jakou z možných normalit máte na mysli. Z hlediska duševního zdraví a potíží (což je téma naší poradny) nepopisujete nic, co by svědčilo pro rozvoj duševního onemocnění či jiné výraznější abnormality. Máte-li na mysli normu statistickou (tedy co je v naší populaci obvyklé), pak rozvodem v Čechách končí cca polovina manželství. Nevím o tom, že by existoval nějaký odhad, kolik sezdaných má paralelní vztah, ale vyjímečné to není. Z toho si troufám usuzovat, že chování vaší matky statisticky až tak vyjímečné není. Máte-li na mysli normy morální, tak pro ty existuje celá řada východisek a hledisek. Dokáži si představit řadu důvodů, proč je toto řešení pro vaší matku i otce přijatelnější, než řešení jiná a nejsouc v jejich kůži, nehodlám soudit. Je například možné, že vztah je přátelský či vzájemně podpůrný, ale řadu let nefunkční z partnerského hlediska. Dotyčný pak může volit z několika základních variant: rezignovat na své potřeby a obětovat se vztahu či druhému, případně si najít náhradní formu uspokojení X otevřeně se rozejít X vytvářet nějakou formu paralelního vztahu. Není pro mě obtížné si představit, že pro řadu lidí v takové situaci je eticky přijatelnější vytvářet paralelní vztah, než opustit celoživotního partnera který potřebuje pomoc; nebo než žít řadu let (možná i celý zbytek života) s tím, že se obětuji a žiji život způsobem, který jsem si nezvolil a nečiní mi radost. Dalším tématem pak samozřejmě může být, že vám celá situace i kontakt s tím pánem může být nepříjemný a můžete taková setkání odmítat. Ať se vám daří!
Avatar

Bára

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz. Popisujete rodinné vztahy, které se teď trochu zkomplikovaly. Chápu, že je Vám v této situaci asi nepříjemně. Ale neznám Vaši maminku, ani dopodrobna situaci, abych ji snad mohla soudit. Máte právo se cítit nepříjemně, proto bych se já s ní snažila promluvit, vyjasnit situaci. Na druhou stranu, i Vaše maminka má právo na svůj život a říkáte, že se o tatínka pěkně stará. Jestli je celá situace normální, rozhodně nemám kompetenci rozhodnout. Ale maminka Vás nemůže do ničeho nutit a stejně i naopak. Ale rozhodně je třeba se respektovat. Hezký den!


Zpět na seznam