Přesto bych před smrtí chtěla vědět pravdu, ne, že by mé utrpení nějak zmírnila, ale prostě bych to ráda věděla. Napadlo mě, že bych se mohla ještě obrátit na nějakého psychologa s tím, oč jde. Tedy aby se blíže podíval na tu dg. Já bych tipla spíš trvalou změnu osobnosti v důsledku chronické PTSD, dg kritéria sedí, ale ráda bych to slyšela od někoho druhého. Potíž je, že cítím strašnou úzkost.
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den, po přečtení vašich dotazů nemám pochyb o tom, že opravdu dlouhou dobu a výrazně trpíte. Zároveň svůj dotaz na diagnostiku stavíte způsobem, že odpověď chcete použít jako argument pro spáchání sebevraždy, což je zodpovědnost. kterou odmítám.
Není to fair vůči mě, ani případným dalším kolegům, kteří se budou diagnostikou zabývat.
Mrzí mě vaše zkušenost s návštěvou psychiatra, kterého jste před 3 lety navštívila a z návštěvy vyvodila, že pomoc není možná.
Obě diagnostické kategorie (tedy hraniční porucha osobnosti i posttraumatická stresová porucha) jsou léčitelné – tzn. vhodná léčba dokáže obtíže výrazně zmírnit a velká část lidí s těmito problémy dokáže žít běžným životem (mít vztahy, pracovat, zažívat radost). V obou případech bývá obvykle nejvýhodnější kombinovat léčbu psychoterapeutickou (ta pomůže zkušenost pochopit, integrovat a hledat způsoby jak žít dál) a farmakologickou (která zmírňuje nejhorší projevy – např. Úzkosti, deprese, nespavost, nechutenství atd.).
V psychoterapii i spolupráci s psychiatrem je důležité poskytovat informace co nejotevřenější a nejpřesnější. Chápu. že to může být velmi nepříjemné, snad až nemožné. Nicméně bez toho nemůže psychoterapie fungovat a ani psychiatr nemá příliš dalších možností, jak zjišťovat efekt podávaných léků.
Při čtení popisu, toho co vás trápí a co jste zažívala v dětství mě napadalo, že se vám to možná nepodařilo vše sdělit psychiatrovi, zvláště pokud na vás měl málo času. Přemýšlel jsem nad tím, zda právě vaše úzkosti nemohou komunikaci blokovat natolik, že je pak obtížné sdělit, co přesně prožíváte a jaký to má podle vás původ. Když jsem přemýšlel o způsobech, jak by toho šlo dosáhnout, napadalo mě, že byste mohla tyto věci sepsat a když by vám nešly sdělit, tak byste je mohla dát přečíst. Další možností by mohla být návštěva psychoterapeuta, který v rámci pracoviště, spolupracuje s psychiatrem a mohl by vám pomoci s předáním části informací. Návštěva krizového centra pak může být výhodná v tom, že služby bývají bez objednání.
Přeji vám, abyste své plány ještě přehodnotila a našla vhodnou léčbu, která vám bude úlevou.