Sociální fobie
Dobrý den, mám jeden zásadní problém, který mi doslova ničí život. Jsem studentka prvního ročníku gymnázia a domnívám se, že mám sociální fobii. Na základní škole jsem nebyla moc oblíbená, ale rozhodně jsem netrpěla SF. (Byla jsem stydlivá, ale se spolužáky jsem se normálně bavila). Začalo to nástupem na střední. Myslela jsem, že divný pocit v blízkosti spolužáků je způsobený jen tím, že je neznám a vše je nové, ale moje úzkost se stále zvyšuje. Nejsem schopná odpovědět, když se mě na něco zeptá učitel před třídou. Kvůli úzkosti nemohu říct ani hlásku, třesu se, potím se atd. Už si ani nepovídám s kamarády, jsem pořád sama (což mi vyhovuje). Je na mě hrozný nátlak. Snažím se to pomalu překonávat, dělám různá dechová cvičen, postupně se snažím zvládnout běžné denní interakce s lidmi, poté bych chtěla zvládnout i mluvení před třídou atd. Hodněkrát jsem přemýšlela o příčině.
Moc bych to chtěla změnit, ale žádné tipy jak překonat sociální fobii mi nepomáhají. Nechci brát léky už v tomhle věku, ale nevím co jiného by mi pomohlo. Zkrátka si nejsem schopna pomoci. Prosím, jaký na to máte názor?
Předem moc děkuji.
Jana Rašková Ottová
Odpověď odborníka:
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz a v první řadě chci velmi ocenit to, jak se sama aktivně snažíte nalézt úlevu od svých potíží. Ikdyž to vůbec není snadné a stojí Vás to jistě hodně sil. Obtíže, které popisujete, patří do oblasti úzkostných poruch, zda se jedná přímo o sociální fobii by posoudil lékař podrobným vyšetřením. U úzkostných obtíží je obvyklé, že pokud se zvýší zátěž, ve které žijeme (příkladně u Vás přechod na střední školu), naše kapacita se s ní vyrovnávat již nestačí a úzkost se zvyšuje. Někdy tato zátěž ani nemusí být plně uvědomovaná. V léčbě úzkosti pomáhají změny v životním stylu, jako mít pravidelný denní režim, dostatek pohybu (sport), vyváženost aktivit, dostatek spánku a pravidelné jídlo, mít takový program dne, aby byl uspokojující a naplňující. Dále je vhodné zařadit pravidelně relaxační techniky (jako autogenní trénink, Jacobsonova progresivní relaxace), cvičení jógy, tai-či. Často je potřeba nějakou dobu vytrvat a zpravidelnit je, aby byl vidět jejich efekt. Pokud se vaše potíže i při aplikování těchto doporučení nezmírňují, doporučila bych vám vyhledat odbornou pomoc. Jako první volbu bych doporučila psychoterapii. V dnešní době většina psychoterapeutů pracuje i online, výběr je tudíž celkem široký. Můžete se obrátit na rodiče a požádat je o pomoc v hledání vhodného psychologa (lze mít péči hrazenou ze zdravotního pojištění, pak musíte hledat psychologa, který má smluvu s vaší zdravotní pojišťovnou - přehled by mohl mít Váš pediatr).
Dále je možné kontaktovat psychiatra. Za pomoci psychiatrických léků dochází k výrazné úlevě v řádu týdnů. Píšete, že byste se lékům raději vyhnula, přesto musím naspat, že je často nejúčinnější právě kombinace léku a psychoterapie a léky lze po stabilizaci postupně vysazovat. Přeji hodně štěstí a držím Vám moc palce.
Lenka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, velmi si vážím Vaší otevřenosti a děkuji za důvěru, se kterou se obracíte na naši poradnu. Mojí diagnózou je bipolární porucha a v obdobích těžkých depresí jsem zažívala stavy úzkosti ze sociálních kontaktů, měla jsem problémy s vycházením mezi lidi, bála jsem se všeho nečekaného. Také jsem měla trému, když jsem měla vystoupit před větším množstvím lidí. Vím, jak je to těžké, nepříjemné, a svazující. Podle mého názoru by Vaše příznaky opravdu mohly odpovídat diagnóze, která se nazývá sociální fobie, respektive sociálně-úzkostná porucha. Tato porucha způsobuje jak tělesné, tak emocionální problémy v různých sociálních situacích, jako je styk s lidmi, telefonování, jedení či psaní na veřejnosti apod. Sociální fobie se považuje dobře léčitelnou poruchu, léčí se psychofarmaky, psychoterapií, nebo kombinací obou přístupů. Na Vašem místě bych se vůbec nebála navštívit psychologa a svoji situaci s ním probrat. Můžete se postupně dopátrat k příčině Vašich potíží a najít řešení, které Vám pomůže. Přeji Vám hodně štěstí a moc držím palce.
Zpět na seznam