Sociální fobie a samota

Dobrý den, nevím jak dál žít a přežívat - už šestým rokem, přibližně od 17 let, trpím sociální fobií. Během té doby jsem přišel o všechny kamarády, vztah, kontakt s rodinou. Bydlím sám a většinou mám strach vyjít z bytu, zvládnu jen ty nejnutnější nákupy jednou za pár dnů. Mám naprosto nulové sebevědomí, protože jsem kvůli nemoci musel ukončit studium - takže mám jen základní vzdělání, díky uzavření se doma a nedostatku pohybu jsem přibral na váze, nedokážu se na sebe podívat, z pohledu do zrcadla mám hrůzu. 5 let nejsem s nikým v kontaktu, maximálně s doktory a psychiatry, kteří mi jednou za 2 měsíce napíší recept na antidepresiva a tím to hasne. Poslední rok jsem byl 2x hospitalizován na psychiatrickém oddělení, pokaždé na 6 týdnů - beze změny. Po návratu domů jsem vždy upadl ještě do hlubších depresí... Nevidím už cestu ven, stěží přežívám ve strachu z toho, co bude další den. Poslední dobu jsem se začal řezat a jinak si ubližovat. Je nějaká šance jak se z toho dostat? Od posledního pobytu v léčebně uběhly jen 2 měsíce, znova bych to podstoupit nechtěl, nevidím v tom cestu, nikdy se mi po takovém pobytu neudělalo lépe... K terapeutovi docházím, ale taky se nic nezlepšuje. Připadá mi, že život nemá vůbec žádný smysl.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, z toho co píšete je zřejmé, že najít způsob, jak vám pomoci není snadné, což ale nemusí automaticky znamenat že je to nemožné. Zvláště při těžkých a dlouhodobých obtížích mi přijde dobrá každá, byť sebemenší, změna k lepšímu. Již kvůli tomu, že na ní může navazovat zase další krok. Zprvu bývá vhodné zaměřit se především na věci které jsou nyní možné a jsou relativně snadno dosažitelné. Neuvádíte nic, co by vám alespoň zčásti či trochu dělalo dobře. Bylo by vhodné takové činnosti hledat a cíleně zařazovat do vašeho života. Je vlastně celkem jedno, co to je. Někdo rozvíjí své intelektuální zájmy, jinému zase pomáhá manuální činnost nebo dobrovolnická práce. Řada činností se dá dělat i samostatně nebo i přes internet, pokud je pro vás aktuálně kontakt s lidmi natolik obtížný. V hledání a podpoře by vám mohl pomoci psychoterapeut, stejně tak by bylo vhodné zeptat se psychiatra na možnosti úprav medikace. Velmi významnou podporou mohou být též aktivity sdružení zaměřených na podporu lidí s duševním onemocněním - nabízí např. podporované zaměstnání, volnočasové aktivity, kluby, svépomocná setkání, často i terapeuta, který pomáhá klientovi plán změn sestavit a realizovat. I když o tom nepíšete, je možné že některé možnosti jste objevil i v době hospitalizace, bylo by vhodné se k těmto nápadům vrátit a hledat cesty jak je začít realizovat. Držím vám palce.


Zpět na seznam