Stres

Dobrý den, upřímně řečeno, (doufám, že to nebude znít příliš neomaleně), při takové kumulaci krajně zatěžujících událostí kterou zažíváte, by se "složila" celá řada lidí. Přijde mi obdivuhodné, kolik toho v této situaci ještě zvládáte. V takovýchto extrémně náročných životních obdobích považuji za vhodné na jedné straně využít různých způsobů podpory pomoci, na straně druhé pak snížit zátěž v oblastech kde je to alespoň trochu možné. Podporou může být především to, že se svými problémy a prožitky nebudete sama. Je dobré, že se můžete svěřit dceři. Dále by pak bylo dobré rozmyslet, zda jsou okolo vás další lidé s kterými byste mohla své starosti sdílet. Podporou mohou být i sociální kontakty, při kterých se cítíte lépe, byť starosti nemusí být obsahem rozhovoru - např. při společně tráveném čase, který vám dá na chvíli možnost se od toho všeho odpoutat. Možná i manžel, kdyby věděl co přesně prožíváte, by nějakou podporu poskytl, nebo alespoň pochopil, že nyní nemáte kapacitu řešit další náročnou věc. Co se týká léků, mohou být významnou pomocí. Nejvhodnější je docházka k psychiatrovi, který má v této oblasti nejvíce zkušeností, základní medikaci může nastavit i praktický lékař. Pokud užíváte léky, které vám dala dcera, bylo by vhodné to v brzké době konzultovat s lékařem. Další formou odborné pomoci kterou vám vřele doporučuji, je docházka k psychologovi/ psychoterapeutovi. Je to jednak další způsob, jak nezůstávat s trápením sama a mít podporu, zároveň pak může nabídnout nezatížený pohled a z odstupu vidět další souvislosti, nebo pomoci s řešením různých dílčích problémů (např. jak zacházet s nepříjemnými emocemi a myšlenkami, techniky na snižování napětí, jak hledat a využívat podporu atd.). Přeji vám hodně síly.

Dobrý den, chápu, že jsou Vaše současné potíže převážně důsledkem komplikované a nelehké životní situace. Je obdivuhodné, že přes všechny problémy dokážete chodit do práce a starat se o svoji rodinu i domácnost. Nevím, jaké léky užíváte, jestli Vám je předepsal lékař, ale podle mého názoru nejsou tak jako tak zásadním řešením. Také jsem něco podobného zažila a vím, že se někdy zdá nemožné takovou situaci zvládnout a najít alespoň trochu optimistické východisko do budoucnosti. Měla jsem těžké deprese a zdálo se mi, že mi nic nepomáhá, léky nezabírají. S lékařem jsme zkoušeli různá antidepresiva, měla jsem pocit, že nemají žádné účinky, nebo že mi je ještě hůř. Do teď mi vlastně není zcela jasné, jak jsem se z těchto stavů dostala. Nezdá se mi, že by to bylo především působením léků, i když určitě také pomáhaly. Bylo to hlavně snahou se pozitivně motivovat, vírou, že to zvládnu a dalším důležitým faktorem, kterým je čas. Myslím, že by pro Vás bylo vhodné najít odbornou podporu (psychologa/psychoterapeuta), s jehož pomocí byste mohla své problémy postupně řešit. Věřím, že to půjde, držím Vám palce a přeji hodně štěstí.