Třes rukou

Dobrý den, hledám radu zatím touto cestou. Od mala se mi třesou ruce. Dle lékařů se jedná o esenciální třes. Bohužel z tohoto esenciálního třesu jsem si vypěstovala psychický problém, který se neustále a významně prohlubuje. Pokud mám něco udělat- hlavně něco náhlého, nečekaného a ještě se na mě někdo dívá, rozklepou se mi tak strašně ruce, že bych se netrefila ani lžící do pusy.Taky je to první, co mě napadne, že se mi zase budou třást ruce. Vzhledem k mé profesi se jedná o vážný problém,jsem zdravotní sestra (ARO) a do toho ještě učím na stř.zdr.škole. Práce, hlavně v nemocnici, mě moc baví, naplňuje mě, ale s tímhle nemůžu pracovat. Někdy je vše úplně v pořádku, obzvlášť, když užiji Propranolol, který mi na třes zabírá, ale pokud ho nemám a někdo mi najednou řekne, zalep mi prst, řízla jsem se o ampuli, nebo rozepni mi řetízek, i ukaž fotku v telefonu, když telefon musím držet v ruce, rozklepu se jak ratlík. Vždy, když se mi to stane, mám chuť odejít z práce. Strašně mě to trápí. Vím, že jsou mnohem závažnější věci, ale je mi to velice nepříjemné. Připadám si před ostatními hrozně. Nejvíce mě pak vystresuje, když to někdo vidí poprvé. Myslíte, že je z toho cesta ven,že s tím mohu něco dělat? Zkoušela jsem ze zoufalství kineziologii,ale nepomáhá. Nechci kvůli tomu užívat žádná psychofarmaka. Spíš mě napadla nějaká psychoanalýza možná i hypnóza. Nevím... ale je mi 40 let a nechci kvůli tomu opustit obor. Poraďte co mám dělat. B.V.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, rozumím tomu, že se nechcete vzdávat práce kterou máte ráda. Z toho co píšete usuzuji, že vás v práci neomezují neurologické obtíže jako takové (ty předpokládám máte celou pracovní kariéru a úkonů náročných na drobnou motoriku jste za tu dobu zvládla nespočetně), ale prožívání (zřejmě především obavy a úzkost, obavy že taková situace může nastat, jak na to budou reagovat kolegové apod.), ke kterým se může sekundárně přidat zhoršení třesu. Z nefarmakologických postupů mohou být přínosem cvičení která vedou k uvolnění a tréninku pozornosti. Konkrétněji se může jednat o některé z relaxačních technik (autogenní trénink, JAcobsonova progresivní relaxace, dechové techniky) nebo cvičení jako jóga a tai-či. Psychoterapie může být přínosem např. v hledání způsobů, jak se vyrovnávat s obavami ze selhání a sociálních dopadů. Může být i způsobem, jak zlepšit celkovou životní spokojenost a zmírnit stres (odhaduji že i to, může mít na míru třesu vliv, nicméně rozhodující je vaše pozorování). V psychoterapii existuje řada různých přístupů. Volit můžete podle dostupnosti a toho, co je vám blízké. K vámi uváděným: klasickou psychoanalýzu bych pro vysokou intenzitu (několikrát týdně) a převažující interpretativní práci při těchto obtížích nevolil (nicméně modernizované analytické přístupy bych nevylučoval). Hypnoterapie může pomoci s uvolňováním a tím mít relativně přímý účinek na míru třesu. Ve své čisté podobě však nemusí vytvářet vhodný prostor pro práci na tom, co v souvislosti s obtížemi prožíváte, což bych taktéž považoval za užitečné. Na vašem místě bych zřejmě konkrétní přístup příliš neřešil. Hledal bych psychologa či psychoterapeuta, ke kterému budete mít důvěru, s kterým budete moci o svém prožívání a obavách hovořit, a který s vámi bude pracovat na zmírnění úzkostí. Držím vám palce!


Zpět na seznam