Už nevím co dělat

Dobrý den, je mi 28let a jsem na rodičovské dovolené s 9 měsíční dcerou. Přítel je OSVČ a buď je v práci až do večera, nebo má volno ale stejně musí jet pro tržby a dát peníze do banky. Nemůžeme ani nikam jet, protože musí být ve střech kdyby se něco stalo. Když se dověděl že jsem těhotná tak byl rád, ale teď mi s ní moc nepomáhá. Ani jednou k ní nevstal, malá měla období asi měsíc, kdy od půlnoci becela 4 hodiny v kuse a on si spát a ani o tom nevěděl. Říká mne, že on chodí do práce, proto k ní nemůže vstávat. Skoro s náma není, buď je tedy v práci, nebo dojde z práce pojí a jde spát a to kolikrát ve 2 hodiny odpoledne. Teď je na oslavě kamaradové. Malou si vezme za den tak max na 20 min. Venku s ní byl asi 2×. Já přez den toho moc nepodelala, malá potřebuje pozornost a když spinká tak max hodinku. Mám zanedbanou domácnost, všude prach a kopa nádobí. Posledních pár dnů cítím, nevím jak to popsat, jak kdybych byla nervózní, ale ne v kuse. Chvilku je klid a zas cítím takovou vlnu která mi proj de tělem. Je to velice nepříjemná. Asi dva týdně to je co jsem začala běhat (spíše rychlá chůze) prostě jsme chodily na dlouhé procházky já a malá. Přehnala jsem to a týden je toco mne bolí kolena. Tak nevím jestli to třeba nemůže být i z toho. Prosím o radu, jestli se semnou něco děje a mám navštívit odbornou pomoc. Předem moc děkuji za odpovědi.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, z toho co píšete je zřejmé, že je toho na vás hodně. Velmi pravděpodobně víc, než jste dlouhodobě schopná unášet. (Odhaduji, že by podobně vaší situaci prožívala velká část maminek a nejste v tom nijak vyjímečná.) Ptáte se především na to, co mohou být "vlny a nervozita", která vám projedou tělem. Úzkost vyvolaná zátěží se může projevovat i takovýmto způsobem, považuji tedy za možné vysvětlení, že je to důsledek vašeho přetížení. Osobně to hodnotím jako pravděpodobné, ale nemohu to na základě vašeho popisu tvrdit s úplnou jistotou - pro to by byl třeba podrobnější rozhovor. Jestli je vhodné vyhledat odbornou pomoc, záleží na tom, jak se dále bude vyvíjet váš stav i jak budete úspěšná ve snaze o snížení zátěže. Pokud se problémy budou zhoršovat, byla by návštěva psychologa či psychoterapeuta vhodná. Stejně tak by vám konzultace s ním mohla být inspirací a jedním ze zdrojů podpory v hledání a uplatňování způsobů, jak zátěž snížit (včetně například komunikace s partnerem o vašich potřebách). Za vhodný první krok bych považoval hledání způsobů, jak si ulevit, získat pomoc a podporu v praktických věcech - péči o dceru i domácnost. A to jak ve snížení nároků (je-li to možné), tak v pomoci od okolí, abyste měla i čas na to si odpočinout a udělat něco pro sebe. Nevím, zda partner jasně chápe, že je situace pro vás již tak náročná, že ji přestáváte zvládat. Ani zda si uvědomuje, jaké to má dopady na vás a váš vztah. Pokud se vám nedaří se na těchto věcech spolu domluvit, zvážil bych návštěvu poradny pro rodinu či párovou psychoterapii. Dalším zdrojem praktické pomoci mohou být další lidé okolo vás i placená pomoc - např. s úklidem nebo hlídáním. Držím vám palce.
Avatar

Lenka

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, chápu, v jak obtížné situaci se nacházíte, jak je těžké starat se o malou dcerku a všechno ostatní sama. Vím, jak je péče o malé dítě náročná, vyžaduje hodně času a pozornosti. Věřím, že Vám pak nezbývá dostatek sil nejen na domácnost, ale chybí Vám i prostor pro nezbytný odpočinek. Myslím, že Vaše pocity nervozity a nepohody mohou pramenit z celkového psychického i fyzického přetížení. Sama jsem zažila stavy velké únavy a stresu, z nichž mi pomohlo především částečné omezení povinností, dostatek spánku, klid a relaxace. Zkuste si o své situaci otevřeně promluvit s přítelem a společně hledat východisko. Napadá mě například obrátit se na blízké příbuzné či přátele a zeptat se, zda by Vám někdo nevypomohl s dítětem či domácností. Samozřejmě by bylo hlavně dobré, kdyby si Váš přítel mohl najít více času, který by věnoval rodině. Na Vašem místě bych nejprve hledala možnosti řešit své potíže v rámci rodiny a blízkých lidí. Pokud by to nepomohlo, vyhledala bych odbornou podporu psychologa či psychoterapeuta. Držím Vám palce a přeji hodně štěstí.


Zpět na seznam