Úzkost, beznaděj...

Dobrý den, z toho co píšete je mi jasné, že se Vám žije opravdu těžko. Popisujete ztrátu zájmu o kontakt s lidmi kolem sebe, úzkosti, neschopnost dát najevo emoce, někdy dokonce neschopnost emoce k blízkým lidem prožít. Umím si představit, že fungovat v běžném životě (pro rodinu, v práci), musí být pro Vás náročné. Jsem ráda, že jste se rozhodla učinit krok k tomu, aby Vám někdo pomohl, už tím, že píšete k nám do poradny. Považovala bych za vhodné, abyste ve Vaši situaci vyhledala odbornou pomoc. Obtíže se zdají být komplexní a píšete, že trvají již dlouhou dobu, omezují Vás ve vztazích s blízkými. Píšete také, že se od dětství s ničím nesvěřujete, jste tedy na všechny vaše obtíže sama. Nevím, zda si umíte představit, že byste nyní o nich hovořila s odborníkem, ale chci Vás k tomuto kroku maximálně podpořit. Doporučila bych Vám zkombinovat péči psychologa (tedy psychoterapii) a psychiatra. Psychoterapie Vám může přinést úlevu v napětí, které popisujete, pomoci Vám porozumět komplexněji tomu, co Vás trápí, hledat souvislosti, a postupně i řešení, také Vás podpořit na cestě k řešení. Můžete s pomocí psychologa nalézt i poměrně efektivní strategie jak ulevit nervozitě a zlepšit spánek. Ve Vašem případě by mohla být výhodou kombinace s farmakoterapií, kterou Vám nabídne psychiatr - bývá vhodná v případech, kdy obtíže trvají dlouhou dobu a kdy je základní fungování kvůli nim již náročné. Nevyřeší sice Vaše obtíže, ale může zmírnit příznaky, které popisujete (nervozitu, špatný spánek, depresivní náladu) a tím Vám dát prostor pro změnu za pomoci psychoterapie a návrat do spokojenějšího života s Vaší rodinou. Píšete i o myšlenkých na sebevraždu, dokonce o pokusech v minulosti, říkáte však, že teď byste to kvůli dceři neudělala. Jsem ráda, že v tomhle na ni myslíte a i kvůli ní chcete změnu. Pro případ, že byste pochybovala či se myšlenky častěji vracely do doby, než si zajistíte pravidelnou péči viz. výše, bylo by vhodné obrátit se na bezodkladnou pomoc, nejlépe v krizovém centru (či na některé z linek důvěry). Tam Vám mohou pomoci s plánováním prvních kroků i s vyhledáním kontaktů na odborníky v místě Vašeho bydliště. Jako poslední mne napadá, zda máte ve svém okolí někoho, kdo Vám může být nyní oporou, anebo nějakou oblíbenou činnost, při které můžete načerpat alespoň trochu energie. Ještě jednou chci ocenit Vaši aktivní snahu se svou situací pohnout a přeji Vám hodně sil a odhodlání v cestě za spokojenějším životem s Vaší rodinou.

Dobrý den. Děkujeme za důvěru, se kterou jste se obrátila na naši poradnu. Stavy, které popisujete svědčí o tom, že prožíváte poměrně silný vnitřní stres, úzkost, výkyvy nálad a z toho pramenící únavu. Mnoho ze stavů, o nichž se zmiňujete, znám důvěrně na vlastní kůži. Znám tu beznaděj a bezmoc, že mě moje obtíže ochromují a nemají zdánlivě žádné řešení. Člověk je uprostřed nich izolovaný, obklopený světem, který mu nerozumí a neumí pomoct. Takto jsem to prožívala dlouhou dobu, aniž bych se odhodlala k zásadnějšímu řešení. Nakonec mi ale moc pomohlo, když jsem vyhledala odbornou psychiatrickou pomoc, smířila se s (alespoň dočasným) užíváním léků a začala pracovat na svých potížích v rámci psychoterapie. Úleva to byla veliká, i když nepřišla hned ze dne na den. Ráda bych Vás povzbudila k návštěvě psychiatra, případně psychoterapeuta. Uvidíte, že budou Vašim potížím rozumět a věřím, že budou vědět jak Vám pomoct. Přeji Vám vše dobré, hodně radosti z malé dcerky a brzkou úlevu od Vašich obtíží.