úzkost, stres
Dobrý den,jsem maminka na MD s dětmi 1 a 3 roky, poslední dobou cítím neustálý tlak, úzkost a svírání, i když máme s manželem hezký vztah, tak náš partnerský život skončil s narozením druhého dítěte. Vůbec nejde o to, že bych měla nedostatek času, ale pocity, které přes den mám mi nedovolují dělat v podstatě nic, jen tak přecházím a nevím jak se jich zbavit. V podstatě řeším jenom režii rodiny a problémy, které mi stres zvětšují nedokážu vypustit i když mám manžela, který říká ať to nechám na něm. Mám pocit, že to graduje, ale nechci "přidělávat problémy druhým". Bojím se, aby neřešení problému (alespoň já to tak vnímám) nevedlo k depresím, už jsem jedno takové období v životě zažila a v podstatě jsem pět let nežila, pomohl až opravdový útěk z prostředí, kde stres vznikal. Vyhledat pomoc se stydím, většina lidí v mém okolí si myslí, že mi nic nemůže chybět, vlastně si to racionálně říkám i já. Jenže mám pocit, že mně dostihlo to neřešení a špuntování problémů, které jsem praktikovala již od dětství. A nebo je to jenom další období, které moc řeším jak se cítím, protože jsem hodně citlivá, jak mi vyčítá muž ke všem hyperkorektní, protože potřebuji dělat vše správně a prostě to zase nějak překlenu. A můj dotaz zní jaká je případně nejkratší cesta k případné pomoci, přes lékaře? Kontaktovat psychologa? Bojím se velké finanční zátěže pro rodinu. Vůbec nemám představu vždycky jsem na to byla sama, ale už si nevěřím a hlavně už tu nejsem sama musím být k dispozici dětem a to celá
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den, z vašeho dotazu vyplývá, že si jste vcelku dobře vědoma pravděpodobných kořenů potíží a naznačujete i některé principy řešení. Zdá se mi, že kromě váhání nad tím, kterého z odborníků kontaktovat, je brzdou řešení i stud a pocity selhávání z toho, že se vám tak děje. Chápu, že to tak můžete prožívat, zároveň si myslím, že péče o dvě malé děti bývá často v řadě ohledů náročná, a ze své praxe vím, že podobné potíže řeší řada maminek i lidí, kteří jsou v jiných ohledech úspěšní.
Úzkosti mohou mít řadu různých zdrojů a souvislostí, např.: fyzickou únavu a vyčerpání, celoživotní sklony k úzkosti (ty pak dále souvisí jak s vrozenými faktory, tak výchovou a životními zkušenostmi), vysoké nároky na sebe, aktuální tlaky a změny - včetně změn v životě spojených s mateřstvím a rodičovskou „dovolenou“ atd. Na druhé straně hrají roli způsoby, jak se s tlaky umíme vyrovnávat a co máme k dispozici – včetně času na odpočinek, relaxačních činností, pohybu, naplňujících sociálních vztahů a emocionální podpory, možnosti seberealizace apod.
Ve zkoumání hlubších souvislostí a hledání způsobů řešení by vám mohla pomoci psychoterapie (tu nabízí psycholog či psychoterapeut). Někdy bývá na místě doplnit léčbu i o farmakoterapii – třeba jen na přechodnou dobu, než se podaří provést změny prostřednictvím psychoterapie. Vhodné léky může předepsat psychiatr, základní péči by však téměř jistě dokázal poskytnout i váš praktický lékař. Někteří lidé se rozhodnou jen pro řešení farmakologické.
Co se týká finanční náročnosti, u psychiatrů i některých klinických psychologů je péče hrazena zdravotními pojišťovnami, někdy je však doba objednání delší. Pokud byste nevydržela čekat, můžete navštívit některé z krizových center (bez objednání, hrazeno zdravotními pojišťovnami). Co se týká psychoterapie na přímou platbu, aktuální ceny v Praze začínají na cca 700Kč.
Držím vám palce a přeji ať si najdete pomoc, která vám bude vyhovovat a je vám brzy lépe.
Lenka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, podobnou zkušenost a potíže, jaké máte Vy, jsem zažila krátce po narození syna. Proto si asi dovedu představit, pod jak velkým tlakem se můžete ocitat. Měla jsem úzkosti, velké obavy z toho, co by se mohlo stát, a zažívala jsem velký stres. Dokážu si představit Vaši situaci, zvláště když, jak píšete, graduje a navíc se také obáváte negativní zkušenosti z minulosti, kdy neřešení problémů vedlo k depresím. Je určitě dobře, že o svých potížích přemýšlíte, hledáte příčiny a východiska. Není potřeba se stydět vyhledat pomoc a v této situaci není podle mého názoru podstatné, co si myslí většina lidí ve Vašem okolí. Je hodně lidí, kteří se dostávají do situace, kdy potřebují pomoc.
Na Vašem místě bych se obrátila na odborníka – psychiatra, psychoterapeuta či psychologa a požádala o jejich podporu. Finanční zátěže pro rodinu se nemusíte obávat, zdaleka ne všechny terapeutické služby jsou placené, naopak velká část z nich je hrazena pojišťovnou. Věřím, že za odborné podpory najdete příčiny svých potíží a postupně je zvládnete. Taky se mi to podařilo zvládnout. Přeji Vám hodně štěstí.
Zpět na seznam