Úzkosti, meditace a jóga

Dobrý den, prošla jste si komplikovanou životní zkušeností a dokázala jste se s ní dobře popasovat, což považuji za cenné (a mám z toho radost :). Co se týká vyvolání či zhoršení úzkosti vlivem relaxačních (a podobných) postupů, není to u lidí kteří zažili psychické trauma neobvyklé. Nejčastěji je to reakcí na ztrátu kontroly (reálné či jen obávané), ke které při takových cvičeních dochází - například tím, že omezuji vnímání okolí a soustředím se na vnímání těla. Někdy může vyvolávat úzkost i zaměření pozornosti na tělové vjemy. Existují modifikované relaxační postupy pro lidi s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD), kde je kladen důraz na kotvení do reality, zachování kontroly a instrukce, které umožňují individuální přizpůsobení , dle aktuální potřeby - každý si pak řídí relaxaci podle sebe. Poradit by vám mohl některý z odborníků. který má s relaxačními postupy a péčí o lidi s PTSD rozsáhlejší zkušenosti. Kromě toho můžete hledat i své vlastní, pomocné techniky. Možná budou podobné jako ty, které vám pomáhaly při práci s bažením. Někdy například může pomoci počítat lampy či auta, zazpívat si nejpitomější písničku kterou znáte, dát si studenou sprchu, uplést 5 řad svetru se vzorem, vycucat kostku ledu atd. Cokoli co pomáhá, je v takových chvílích dobré i kdyby to vypadalo "praštěně". (Jen by to nemělo být něco škodlivého nebo nebezpečného). Domněnku naší peerporadkyně, že se jedná o "podnět, který vyvolává nevědomé zkušenosti" nepovažuji za příliš pravděpodobnou. I když tato asociace obecně možná je (obvykle něco co dotyčný vnímal v období traumatizace), předpokládám však, že o takové souvislosti byste již díky rozsáhlé předchozí psychoterapii věděla. Držím vám palce a přeji ať se vám daří!

Dobrý den, první, co mě k vašemu dotazu napadá, je, že ideální by bylo, pokud byste se mohla obrátit na terapeuta, který vám již dříve pomohl a zná celý váš příběh. Dále mě napadá, že obecně platné doporučení nemusí pro vás vůbec platit, pokud vám meditace, relaxace a dechová cvičení na podvědomé úrovni nasedají na nějakou dávno zapomenutou zkušenost, která pro vás kdysi byla stresující. Pak by se asi docela logicky stávalo, že jde o nějaký váš čistě osobní spouštěč, který vám i dnes úzkost způsobuje, ačkoli na vědomé úrovni si "nic nepamatujete". Proto bych se na vašem místě těmto věcem vyhýbala a vyhledala zase psychoterapii, ve které byste na příčinu přišla a tak ji mohla i odstranit. Mezitím můžete zkusit jiné způsoby relaxace, které vám budou fungovat dobře - pobyt v přírodě, nějakou tvůrčí činnost, cokoli, u čeho vám bude dobře. Držím vám palce, ať se vše dobře podaří. Vždyť za sebou máte vyhranou velmi velkou "bitvu", vítězství nad závislostí - a byla by škoda nechat si teď spokojený život kazit.