Úzkosti ze zdraví - mám pocit, že umírám

Dobrý den, jak jste sama v posledním případě vypozorovala, může prožitky tělesných potíží vyprovokovat stres. Tyto prožitky působí ze subjektivního hlediska zcela reálně (i když nemusí odpovídat poznatkům jak tělo funguje), není tedy na místě je dotyčnému vyčítat, ani je nemusíte vyčítat sama sobě - neděláte to záměrně, dokonce vás to obtěžuje. Jinou věcí je pak to, že by bylo vhodné abyste s tím něco dělala (ostatně právě kvůli tomu se nás ptáte). Tělesné potíže, které mají psychický původ (či významnou složku) bývají často spojeny s opomíjením či potlačováním potřeb či emocí - nejčastěji úzkosti. Při léčbě proto bývá důležité učit se uvědomování vlastních potřeb a emocí, dále pak jak s nimi zacházet, případně je prosazovat. V tom může pomoci psychoterapie u psychoterapeuta či psychologa. Užitečné bývají též změny v životním stylu - především přiměřenost stresu, odpočinku a zábavy, tělesný pohyb, relaxační cvičení atd. Mnohdy bývá vhodné tyto postupy doplnit i užíváním psychatrických léků, někdy alespoň na přechodnou dobu. Doporučuji vám tedy, abyste navštívila psychiatra či klinického psychologa (řada psychologických ambulancí má smlouvu se zdravotní pojišťovnou) , dost možná bude nejvhodnější tuto péči kombinovat - to vám na základě osobního setkání doporučí. Poznámka na závěr - snažte se své nemoci nevyhledávat na internetu, sám s tím mám špatnou osobní zkušenost. Ostatně již letitá anekdota praví, že nejvíc nemocí má student medicíny, který se učí patologii. Přeji hodně zdaru

Dobrý den, podle mě Vaše problémy směšné nejsou, vlastně je vám dost zle, jenomže se zřejmě obracíte s žádostí o pomoc někdy i na špatných místech. Propojenost těla i ducha, takzvaná psychosomatika je známá věc. Někomu se někdy může stát, že se třeba jeho vnitřní strach, lépe řečeno úzkost vlastně projeví jako tělesná nevolnost. Jednou jsem přišla do kontaktu s člověkem, který měl žloutenku typu A. Často jsme si podávali ruce, než jsem zjistila, že je nemocný. A mohu vám říci, že než přišly výsledky testů, bolely mě játra, vlastně i potom. Tušila jsem, že to mám tak zvaně z nervů, ale nedalo se s tím nic dělat, i teplota se přidala. Odeznělo to až po několika týdnech. Proto Vám věřím, že je vám opravdu zle. Nicméně pokud tušíte, že by to mohlo být tzv. z nervů, je velmi dobré navštívit psychiatra. Psychiatr je na rozdíl od psychologa lékař a měl by znát i různé souvislosti mezi psychikou a tělesným zdravím. Jste již zletilá, jak píšete, tak to vám situaci usnadňuje v tom, že jej můžete navštívit bez vědomí rodičů a i bez toho, abyste se ptala praktického lékaře. K návštěvě psychiatra peníze nepotřebujete. Sama psychiatra navštěvuji. Případně by vám mohla prospět i nějaká forma psychoterapie, někteří psychologové pracují tzv. na pojišťovnu, to znamená, že se u nich neplatí.