Úzkostné stavy

Dobrý den, moc ráda bych Vás poprosila o radu. V současné době je mi 25 let, ale mé problémy začaly už v dětství. Od malička jsem byla velice ambiciózní a snaživá, ale zároveň citlivá a dala na názory ostatních. Kolem 12.roku jsem začala trpět poruchou příj.potravy (nevím proč jsem tak zhubla, možná jsem se chtěla někomu zalíbit), ze které jsem se svými silami a s pomocí rodičů dostala. Období, kdy jsem chodila na SŠ,bylo pro mě spíše klidné–užívala jsem si, chodila na akce, byla přátelská atd. Jediným problémem byly pro mě prázdniny, kdy jsem si vždy „vymyslela“ nějakou nemoc (jelikož jsem neměla prostě co dělat) – jednou to byly bolesti hlavy, břicha, končetin.. zbytečně jsem se pozorovala, hledala na internetu, co mi je, navštěvovala lékaře, kteří mi vždy řekli, že jsem zdravá. Tyto problémy jsem měla i při studiu na VŠ – vždy, kdy jsem měla mít volno nebo prázdniny. Po státnicích (tedy před půl rokem) jsem se opět začala bát, co mě začne bolet. Ovšem nějak jsem si uvědomila, že fyzicky jsem zdravá, ale za vše může má psychika. I když bych měla být v současné době šťastná, jelikož jsem vše zvládla, mám skvělý vztah i rodinu, tak mě trápí úzkostné stavy, nespavost, stres, nervozita, bolesti hlavy, únava,tlak na hrudi, špatné dýchání atd.Všimla jsem si, že mi velice pomáhá, když si o svých problémech můžu s někým popovídat, nebo když sportuji či zaměstnávám svou mysl. Nevím,zda hledat odbornou pomoc,nebo z takovýchto stavů si člověk může pomocí sám.Předem děkuji za odpověď.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, zcela souhlasím s tím, co vám píše naše peer poradkyně níže. Přijde mi skvělé, že jste sama našla postupy, které vám do značné míry pomáhají. Zároveň tomu co píšete rozumím tak, že efekt není úplně dostatečný. Nabízí se proto zkusit doplnit psychoterapii, zvláště když máte zkušenost že vám pomáhá "mluvení o problémech". Možná se ukáže jako vhodné doplnit i léky. V řadě psychických obtíží , včetně úzkostných, ukazují výzkumy že největší efekt léčba mívá, pokud se přístupy kombinují. Tedy např. sebepodpora + životní styl + psychoterapie + (v některých případech) léky. Držím palce
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, já mám docela dlouhou zkušenost s úzkostnou poruchou, která časem vygradovala opravdu do „pekelného“ utrpení (bolest na hrudi, pocit nedostatku vzduchu, buzení se ráno kolem 3. hodiny aj.). Léky byly velikou úlevou, ale po čase nestačily a musela bych jich brát stále víc, navíc ty nežádoucí účinky! Sama jsem měla načteno mnoho knih na tato témata, všemu „rozuměla“, ale pomoci jsem si přesto nedokázala. Takže opravdovou pomoc mi přinesla až pravidelná delší psychoterapie, kde jsem pochopila, z čeho moje úzkost pramení, a že při tom, jak o sobě a světě smýšlím 24 h denně, 365 dní v roce, by byl zázrak úzkost nemít. Taky jsem byla hodně cílevědomá a zároveň citlivá, což asi není lehká kombinace. Terapie bylo to nejlepší, co mě mohlo potkat. Nebyla to bezbolestná cesta, nebylo milé zjišťovat, co sama sobě způsobuji a jak objektivně těžké situace sama sobě ještě zhoršuji, a také to trvalo tento celoživotní zvyk změnit – ale stálo to zato! Vy jste daleko mladší, takže by vám to mělo jít snadněji. Vzhledem k vašim somatizacím můžete zkusit vyhledat psychoterapeuta, který pracuje i psychosomaticky, tj. právě odhaluje příčiny, proč tělo přebírá úzkosti a projevuje je bolestmi. Myslím, že vypovídávat se z toho a nechat se vést ke zdravějším pohledům by vám mohlo velmi pomoct. Ať se to podaří.


Zpět na seznam