Výbuch zoufalství, náhlá změna nálady
Dobrý den,
Chtěla bych se vás zeptat na jeden dotaz, který mě trápí už cca 2,5 roku nebo i déle, moje mamka má hrozné výkyvy nálad, není to ale jako u normálních puberťákú, jak by jste si mohli myslet. Popíši vám to na situaci, sedíme třeba u filmu a o něčem se bavíme, má zřejmě dobrou nebo neutrální náladu, najednou zmíním něco, může to být jaká koliv poznámka, nebo špatně zvolím slovo, ohradím se, nebo řeknu jen nevím a ona najednou vypění. Začne řvát a u toho brečí, ja poté vůbec nevím jak zareagovat, omlouvání se nic nezlepší, naopak se to potom zhoršuje. Tak bych se vas chtěla zeptat, co s tím popřipadě dělat, jestli je nějaký vhodný přístup, nebo zamezení a jestli nevíte, jakou by to mohlo mít příčinu. Takhle vyjízdí i na mojí sestřenici nebo sestru. Vždycky se po tom cítím úplně beznadějně. Předem moc děkuji za pomoc.
Jana Rašková Ottová
Odpověď odborníka:
Dobrý den, děkuji za důvěru, se kterou se na naši poradnu obracíte. Z toho, co píšete, se domnívám, že pro Vás v takové chvíli není mamky jednání srozumitelné. Tím, že není jasné, co se jí vlastně dotklo a proč, je úplně pochopitelné, že nevíte, jak na to reagovat, to by v tu chvíli asi nevěděl nikdo. Je možné se s ní k tomu potom, až situace odezní, vrátit a probrat to v klidu? Třeba by byla schopna více popsat, co konkrétně se stalo a třeba byste mohly společně vymyslet, jak takovým situacím předcházet, či jak se v nich chovat. Třeba by se dalo takto s odstupem mamky zeptat, jak tedy máte v takové chvíli reagovat? Dobré tipy Vám také píše již naše peer poradkyně, ve většině bych se opakovala. Podpořím ale především možnost obrátit se na někoho dospělého, ke komu máte důvěru, a probrat situace s ním. Může to být školní psycholog, příbuzný. Anebo možnost obrátit se na bezplatnou Linku bezpečí, kde s pracovníkem linky můžete do podrobna projít, jak takové situace vypadají a zkusit je splečně trochu více rozklíčovat. Doporučila bych Vám hledat způsob, jak sama sebe v takových situacích podpořit, jak si mamky reakci nebrat osobně a nezlobit se na sebe. Protože je možné, že se Vás to vlastně netýká, že to její naštvání nepatří Vám, ale jste katalyzátorem pro nějaké její vnitřní napětí. Ptáte se ještě na příčinu těchto máminých výbuchů. Bohužel bez lepší znalosti Vašich příběhů nemohu dobře odpovědět. V dialogu s pracovnicí Linkdy bezpečí byste na to ale mohly společně přijít. Také se můžete zkusit zaměřit na to, jestli spolu zažíváte i hezké chvíle a z těch případně těžit. Držím Vám moc palce.
Agáta
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Rozumím tomu, že máte (nebo máš) potřebu se doptat a situaci řešit. Je možné, že vaši maminku něco vnitřně trápí, s čím se nesvěřila a nebo je také možné, že jí není psychicky dobře, že má nějaké potíže, nebo onemocnění. Je jasné, že z pozice dcery se taková situace těžko řeší, protože, jak všichni víme, dcery a synové obvykle mají rodiče poslouchat a tak maminky nemají rády, když by si měly nechat poradit od dětí. Doporučuji se někde svěřit, někomu, ke komu máte důvěru, je možné oslovit i lékaře, učitele, zavolat na nějakou linku - myslím třeba linku bezpečí, nebo linku důvěry. Pokud je komunikace s maminkou obtížná a ona má záchvaty vzteku, někdy pomůže mluvit úplně jednoznačně, nedělat si srandu, protože lidé takto zatíženi psychickou nepohodou obvykle nechápou skrytý smysl, nebo tak zvaný dvousmysl. Chápu, že je to obtížné. Moc držím palce!
Zpět na seznam