Nebezpečný schizofrenik vraždil

Dobrý den. Chápu, že Vás takové zprávy rozčilují. Pokud jde o přesná čísla, tak taková není možné získat, pokud se bavíme o kompletní policejní statistice. Nicméně v praxi se uvádí, že počet trestných činů spáchaných lidmi trpícími schizofrenií v podstatě nijak nevybočuje z průměru celé společnosti. Naopak, mnohem častěji než je průměr se stávají obětí trestných činů. Udává se také, že pokuduž dojde u nemocného schizofrenií k násilnému činu, v polovině případů to bývá vůči členům jeho vlastní rodiny, zatímco vůči cizímu člověku to bývá minimálně. Z mé vlastní praxe mohu říct, že ze zhruba 350 klientů, které má v péči můj tým jich v minulosti spáchalo násilný čin tuším 5 nebo 6, tedy velmi nízké procento. Mnohem častěji se pak k násilí uchylují lidé s poruchami osobnosti, než lidé se schizofrenií. Jak změnit náhled Vašeho okolí je složitější otázka. Píšete, že žijete "dobrý život", což je určitě skvělé a to samo může časem náhled okolí vylepšit. Další věcí pak je, že by se o změnu společenského postoje vůči duševně nemocným měla snažit odborná veřejnost a svou roli v tom jistě hrají i svépomocná hnutí. Na druhou stranu, můj názor je ten, že i sebelepší osvěta nezabrání tomu, že se občas novináři na nějakém tragickém případu přiživí a vzhledem k jejich potřebě vyvolat pozornost, mohou o věcech informovat neobjektivně. Chápu ale, že se Vás pak taková věc dotýká a je to vlastně dobře, protože bychom neměli být neteční. Přeji Vám, aby se Vám nadále dařilo.

Dobrý den Jane, vůbec se nedivím, že Vás zprávy v médiích rozčilují, já sama mám podobné pocity. Mojí diagnózou je bipolární porucha a také se mi stalo, že u mě byla policie, odvážela mě záchranka do Bohnic a celý dům o tom samozřejmě věděl. Sousedky, dříve kamarádky se mnou nemluvily a i většina sousedů se na mě koukala divně. Nějakou dobu (několik let) trvalo, než se situace vrátila do normálu. Pro mě to byla trpká zkušenost, ale zároveň i cenná informace o tom, kdo jaký je. S bývalými kamarádkami se nyní slušně pozdravím, prohodíme pár slov a sama nemám už zájem navázat na staré vztahy.  Myslím, že u Vás se situace také časem změní, možná je to jen Váš pocit, že se na Vás sousedé dívají skrz prsty, to je u lidí s duševním onemocněním běžné, říká se tomu sebestigmatizace a dá se s tím pracovat.  Důležité je, že jste se vrátil do normálního života a jak píšete, žijete dobrým životem. Co se týče statistik, nějaké určitě existují, od několika renomovaných psychiatrů zaznělo i v médiích, že lidé se schizofrenní diagnózou jsou na tom stejně či dokonce lépe co se kriminality týče ve srovnání se zdravou populací. Tyto zprávy však lidé nevnímají tak intenzivně, jako například zprávy o tom, že „schizofrenička zase vraždila“, které média pořád dokola opakují a vytvářejí tak ve společnosti napětí, obavy až paniku, která se bohužel negativně odráží v pohledu na všechny lidi s duševními poruchami.  Naštěstí je v poslední době vidět snaha u řady lékařů psychiatrů, odborníků na duševní zdraví a nově i peer pracovníků – lidí s vlastní zkušeností objektivně informovat o problematice duševního onemocnění.  A snad pomůže i reforma psychiatrické péče. Přeji vše dobré. Lenka