Léčba schizofrenie

Vývoj množství léků a psychosociální terapie podstatně zlepšil vyhlídky pro pacienty se schizofrenií. Novější antipsychotika mohou pomáhat regulovat příznaky nemoci a přitom způsobují méně stigmatizujících vedlejších účinků. Osvěta a další psychosociální intervence mohou pacientům a jejich rodinám pomáhat naučit se nemoc účinněji zvládat, zmírňovat problémy fungování ve společnosti a v práci a zlepšovat sociální reintergraci osob se schizofrenií. Probíhá výzkum zaměřený na nalezení bezpečnějších a účinnějších terapií.

Kromě toho by nepřetržitě probíhající studie věnující se lepším prognózám u schizofrenie v rozvíjejících se zemích (oproti rozvinutým zemím) mohly naznačit strategie, které by bylo možno použít celosvětově s cílem zlepšit výsledky pro pacienty se schizofrenií kdekoliv na světě.

Léčba schizofrenie má tři základní složky:

  • léky na zmírnění příznaků a jako prevence recidivy,
  • osvěta a psychosociální intervence s cílem pomoci pacientům a jejich rodinám řešit vzniklé problémy, zvládat stres, vypořádat se s nemocí a jejími komplikacemi a pomáhat předcházet recidivě,
  • psychosociální rehabilitace s cílem pomoci pacientům se znovu integrovat do komunity a znovu začít pracovat na svém vzdělání nebo fungovat v práci.

Kliničtí lékaři by měli mít na mysli principy popsané v Prohlášení Světové psychiatrické asociace z Madridu, vydaném v roce 1996, které zdůraznilo, jak je důležité držet krok s vědeckým vývojem, předávat ostatním aktualizované znalosti a po právu přijímat pacienta v procesu léčby jako partnera. Je také důležité, aby byly různé léčebné postupy poskytovány uceleně, například na principu týmů pro řízení případu (Kanter 1989). Tím se zajistí, že budou všechny snahy zaměřeny na stejné cíle a že pacient i rodina budou rozumět tomu, kam plán léčby směřuje. A konečně, kliničtí lékaři by měli pacienty a rodiny vést k tomu, aby se zapojovali do podpůrných skupin pacientů nebo rodin, které mohou poskytovat cennou pomoc a rady pro účinnější vypořádání se s nemocí.