Již dlouho existuje povědomí o tom, že psychosociální faktory ovlivňují léčbu, prognózu, průběh a výsledek schizofrenie. Přestože farmakoterapie způsobila revoluci v léčbě schizofrenie, v posledních letech si stále více uvědomujeme, a je to i podloženo výsledky výzkumu, že psychosociální intervence mají na výsledky léčby u schizofrenie značný dopad. Mezi psychosociální intervence patří používání strategií a technik psychologického nebo sociálního vedení, zaměřených na zmírnění nebo odstranění kognitivních, psychologických a sociálních poškození a také postižení, dysfunkcí a handicapů tak, aby byla usnadněna opětovná integrace do společnosti a psychosociální rehabilitace.
Prakticky řečeno, psychosociální intervence mají za cíl zmírňovat jak pozitivní, tak negativní příznaky, zlepšovat náhled a snášení léčby, předcházet recidivám, zlepšovat sociální a komunikační dovednosti a poskytovat pacientům a jejich rodinným příslušníkům postupy a strategie pro lepší vypořádání se se stresem. Psychosociální intervence je ideálním doplňkem farmakoterapie.

Problémy, které v životě zakoušejí pacienti se schizofrenií, jsou sociální, osobní, klinické a někdy politické (například diskriminace). Protože dopad schizofrenie je pociťován v tak mnoha oblastech života, musí účinná léčba řešit mnoho problémů, včetně časného rozpoznání recidivy, předcházení recidivám, zlepšení náhledu a snášení léčby, psychologické osvěty, rodinného života, péče v komunitě a péče v jiných zvláštních prostředích, sociálních dovedností, postupů pro vypořádávání se s problémy a rehabilitace.

Prakticky všechna pečlivá srovnání léčby medikamenty a sociální rehabilitace ukázala, že aplikace léků v kombinaci se sociální rehabilitací vede k lepším výsledkům než kterýkoliv z přístupů sám o sobě. Léky jsou často nezbytnou, ale nikdy ne dostatečnou léčbou, přičemž sociální rehabilitaci aplikace pečlivě předepsaných léků vždy napomůže.