Pozitivní symptomy
jsou falešné představy, o kterých je osoba pevně přesvědčena navzdory nepřítomnosti konkrétního důkazu. Takovéto falešné představy je potřeba odlišit od představ specifických pro danou kulturu, které jsou vlastní celé skupině nebo společnosti. Lidé s přeludy mohou věřit tomu, že jsou pronásledováni, mají zvláštní dar nebo schopnosti, nebo že jejich myšlenky nebo skutky jsou ovládány nějakou vnější silou.
Přeludy mohou být neskutečné nebo bizarní (například schopnost ovládat počasí nebo komunikovat s návštěvníky z jiných světů). Lidé s těmito falešnými představami se mohou velmi obávat, že jim bude ublíženo, nebo mohou následkem těchto představ jednat velmi neobvykle.
jsou domnělá smyslová vnímání. Nejčastějším typem halucinací, které se vyskytují u schizofrenie, jsou sluchové halucinace, při kterých osoba slyší domnělé hlasy. Osoby se schizofrenií někdy s těmito hlasy vedou nepřetržitou rozmluvu. Hlasy jim někdy dávají příkazy nebo komentují povahu či skutky osoby trpící schizofrenií. Mezi méně časté typy halucinací patří případy, kdy má osoba zrakové, hmatové, chuťové nebo čichové vjemy věcí, které jsou pro tuto osobu velice reálné, ale které ve skutečnosti neexistují. Osoba může běžné barvy a tvary vnímat zkresleně a pociťovat, že pro ni mají naléhavý osobní význam.
Osoby s poruchami myšlení mají zmatené myšlení, což je patrné z toho, co říkají a jak to říkají. Projev takové osoby může být obtížné sledovat, protože přeskakuje z jednoho předmětu na jiný jen s malou nebo se žádnou logickou souvislostí. Může docházet k výpadkům ve sledu myšlenek (myšlenkové bloky). Větná skladba může být zvláštní a může se zdát jako smysluplná pouze pro osobu, která mluví.
V některých případech lidé věří, že jejich myšlenky jsou vysílány nebo jim jsou kradeny, nebo že jejich myšlení ovládá nebo ovlivňuje nějaká vnější sila (například mimozemšťané nebo démoni). O těchto jevech se mluví jako o ozvučování, vysílání, vkládání nebo odebírání myšlenek. U těžkých případů může být řečový projev natolik zpřeházený a nenavazující, že není možné mu rozumět.
Některé osoby se schizofrenií se chovají podivně nebo překračují společenské mravy (například vysvlékání na veřejnosti). Mohou dělat zvláštní gesta nebo nevhodná mimická gesta a grimasy a zaujímat podivné postoje bez zjevných příčin.
Pozitivní příznaky je poměrně snadné rozeznat, protože jsou tak očividně odlišné od normálu. Nicméně, přítomnost pozitivních příznaků, jako jsou halucinace a přeludy, nemusí nutně znamenat, že osoba trpí schizofrenií. Stejné příznaky se mohou objevovat i u lidí, kteří nadužívají alkohol nebo drogy, nebo u osob s těžkou depresí, mánií, zraněním mozku nebo některými jinými poruchami.
Protože nápadné pozitivní příznaky velmi ztěžují postižené osobě fungování ve společnosti, často vedou k hospitalizaci v psychiatrické léčebně. Naštěstí je možné pomocí antipsychotických lékůpozitivní příznaky eliminovat nebo zmírňovat jejich intenzitu a zmenšovat pravděpodobnost, že se objeví znovu, přestože osoba může být i nadále stižena negativními příznaky. Může docházet k recidivě, pokud osoba prochází stresující životní událostí, dlouhodobě stresujícím vztahem nebo pokud přestane brát léky či sníží dávky. K recidivám může docházet i bez jakéhokoliv zjevného spouštěcího podnětu, i pokud osoba pokračuje v dávkách léků, které byly předtím dostatečné.
Lidé se schizofreniímohou mluvit a chovat se zvláštním nebo bizarním způsobem, který způsobuje, že ostatní se jich bojí a vyhýbají se jim, čímž přetrvává stigma spojené s touto chorobou.
Obtíže, které mají osoby se schizofrenií při verbální komunikaci, mohou přispívat ke stigmatu spojenému s touto chorobou. Pozitivní příznaky jsou ztotožňovány s druhem stigmatu spojeným se šílenstvím. Přeludy, halucinace, narušené chování a pozměněné vnímání skutečnosti jsou typické pro osoby, které laici považují za "šílené". Podivné chování osob trpících schizofrenií zvyšuje u ostatních strach, že tyto osoby mohou své chování přestat ovládat.