Myšlení a pod
Dobrý den, poslední dobou mám pořád pocit že vše jen nevychází, moje finanční situace se zhoršila, nic mě nebaví, nenaplňujě, připadá mi jako kdybych měl úděl s touto hlavou nebýt štastný nebo už si to jinak nedokážu vysvětlit, do toho mi do života přišla osoba která pro mě byla opravdu dulžitá (bývalá přítelkině) ukázalo se že to ale cítímě oba jinak, i přes to že to opravdu nasvědčovalo tomu že jsou city vzájemné. Je mi 25 let a tenhle stav mám zhruba dva roky, někdy to na týden odejde to si ani nevšímám a popravdě si toho užívám. Jenže teď mě to sundalo na kolena.... Poprosil bych o radu, tentokrát mi to zachází i do pracovního života, což také před tím nebylo.
Odpověď odborníka:
Dobrý den,
bez podrobného osobního rozhovoru mohu ztěží usuzovat, zda je vaše prožívání v zásadě přiměřnou reakcí na to, jakým způsobem a v jakých podmínkách žijete. Nebo zda se jedná o depresi ve smyslu psychické poruchy, tedy onemocnění.
V obou případech však lze postupovat podobně. Zkusit najít činnosti, situace či změny v životním stylu, které umožní abyste se cítil o něco lépe. Ty které fungují, je pak dobré cíleně znovu zařazovat. Obvykle bývá prospěšný sport a tělesný pohyb, manuální práce, podporující sociální kontakt. Pokud přinos těchto změn není po několika týdnech dostatečný, nebo nejste z jakéhokoli důvodu schopen tyto změny navodit, bylo by vhodné obrátit se na odbornou pomoc.
Depresivní potíže (bez ohledu na jejich příčinu) je možno efektivně léčit. MEzi základní léčebné postupy patří psychoterapie a farmakoterapie. Často je vhodné oba přístupy kombinovat, někdy lze efektivně použít jen jeden z nich. V takovém případě by bylo vhodné abyste se objednal k psychologovi či psychoterapeutovi , případně i k psychiatrovi, pokud se chcete poradit o vhodnosti medikace.
Držím vám palce a přeji, ať je lépe.
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, cením si Vašeho dotazu. Mrzí mě, že prožíváte taková trápení. Jste velice mladý, za sebe bych to nevzdávala. Také jsem měla období, kdy jsem si myslela, že už to nebude dobrý. Musela jsem ukončit školu, o kterou mi hodně šlo, neměla jsem peníze, byla jsem závislá na rodině a sama. Ne vždy všechno vychází podle našich představ. Mně pomohlo mít nějakou svou vrbu, v zásadní dobu to byla moje psycholožka. Někdy je tedy možným řešením i odborná pomoc. Zažívala jsem velkou prázdnotu. A pomohlo mi si dávat nejdříve malé cíle a vybudovat si na nich sebevědomí. A pak to postupně nabalovat. Bylo pro mě důležité nečekat na okolnosti. Co si člověk neudělá, to nemá. Vím, že je to někdy sakra těžké. Proto bych se nebála říct si o pomoc. Začít na malých věcech a mně se osvědčilo, že jako po schůdkách lze vystoupat hodně vysoko. Přeji hezký den.