Odpor k otci
Museli jsme spat jako deti az do 12 let s rodiči v ložnici protože jinak nebylo kde. Měli jsme postele u jejich konce postele.Vecery se oddavali divokemu sexu...otec u toho hodně mluvil hekal. Dodnes je mi z toho i skoro ve 40 na zvraceni často se mi to vybavi jen kdyz otec promluvi. Bylo mu jedno i kdyz vedel že nespim a byla jsem nemocna třeba. Oni si vedle me uzivali. Prislo mi to bezohledne odporne. Dale byl problem že matka nemela stejne vysoky sexuální apetit a on otec kdyz mu nekdy stal penis a ona nemela chut tak se otec ode me nebo bratra nechal hladit pres teplaky že je to takova hra ještě kdyz jsme byli mladsi asi 3 roky. Ja to pochopila az pozdeji. Dodnes se mi hnusi. Nejhorší je že stale s nima žiji. A otec byl na nas jinak strasne hodny. Matka naopak nas neustale bila .Dodnes se ke me chova nenavistne. Myslím že i vedela co se deje ale nic otci nerekla. Chodilo se kazdy tyden do kostela a vsichni nas meli za idealni rodinu. Ja mam
trauma v sexualni oblasti. Nevim jak se chovat k mužům mam je za prasata. Vztahy se mi rozpadaji. Navic otec jako by se chova ke me majetnicky. A kazdeho maho pritele se snazi odradit jako by me pred nim pomlouva. Nebo pomlouva toho pritele. Vsichni si mysli jak je muj otec hodný ale jeto manipulator. Skoro s nim nemluvim vyhýbám se mu. Mam i divny pohled na zalozeni rodiny. Podle me to nejde k sobe mit sexualni život a aby zili deti v byte s rodici kde se odehrava sex. Neprijde mi to normalni ani bezpecne. Nevim co s tim vsim?
Odpověď odborníka:
Dobrý den,
mrzí mě, že jste musela takové věci zažít. Všechny důsledky ve vztahové i sociální oblasti které popisujete, jsou bohužel u obětí sexuálního zneužívání v dětství obvyklé. Prostřednictvím psychoterapie je často možné dosáhnout znatelné úlevy, mnohdy se daří zlepšit i fungování v partnerských vztazích a sexuální oblasti. Obvykle to však trvá řadu měsíců až let terapeutické práce. Základní informace i radu kam se obrátit vám poskytnou v některé z organizací, které se zaměřují na podporu obětí domácího či sexuálního násilí.
Za velmi důležitou však považuji i okolnost, že se svými rodiči dosud žijete. Pravděpodobně tím opakovaně dochází k připomínání dávných událostí a tím k retraumatizování. V takové situaci je obtížné minulost zpracovat a uzavřít natož pak začít svobodně žít svůj vlastní život.
Držím vám palce a přeji, ať se vám podaří stíny minulosti upozadit a žít spokojený život.
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, úplně chápu, že ve vás zážitky z dětství musely zanechat hodně rozpolcený vztah k sexu, jako dítě jsem - ač se mi nic podobného nedělo - dost nerada akceptovala i nepatrné známky toho, že mí rodiče jsou i milenci, vlastně ani nevím, kde to u mě mohlo vzniknout, asi puritánskou výchovou té doby. Napadají mě dva náměty, které by vám mohly pomoct:
Píšete, že otec byl jinak na vás hodný - abyste mu mohla odpustit, zkuste přijmout myšlenku jednoho autora, která mi kdysi hodně pomohla, a to že všichni jsme mnohovrstevní, kompletní, máme v sobě všechny vlastnosti a je na nás, které používáme a které potlačujeme. Váš otec tedy nejspíš dělal to nejlepší, co uměl, za jeho chováním nebyl vyloženě úmysl ublížit (ačkoli přesně to se dělo a měl to umět řešit jinak!). Nechci vůbec jeho provinění zlehčovat, jen nabídnout způsob, jak se s ním vyrovnat. A zároveň je pro vás důležité nastavit dobře vaše dnešní vztahy.
Druhá věc, kterou bych vám z vlastní zkušenosti z psychoterapie, mohla doporučit, je znovu s terapeutem těžké zážitky z minulosti prožít. Vím, že to zní hrozně a rozhodně to nedělejte sama bez dobrého odborníka u toho. Ale vzpomínky na vás stejně stále útočí a ovlivňují váš současný život, nedají se potlačovat navždy. Znovu je s podporou projít může pomoci v procesu jejich vyčerpání, oslabení. Nepřestanou existovat, ale mohou vás přestat ovlivňovat, ztratí nad vámi sílu. Až se vám podaří s nimi smířit, mělo by se vám postupně dařit začít nový život, do kterého už nebudou zasahovat. Moc vám držím palce.