Absolutni propad

Dobrý den, od roku 2016,mám ve Francii diagnostikovanou bipolární poruchu. Neboť se symptomy neustále jen zhoršují a medikace nikdy nebyla zvolna ani sledována správně, skončila jsem na klinice. Nasadili mi lithium 400mg,teď 800mg,mám obrovské problémy, nechutenství, stále se mi chce zvracet, taky mi našli 5,12thc,jsem tu již 19dní, nebo I déle, mám nejhorší depresy ve svém životě, takhle zle mi snad ještě nebylo😣. K ničemu nás zde nevedou,(práce, kognitivní terapie, ateliéry). Je mi tak na nic a blbě, že musím jít každé odpoledne po obědě spát, pak je mi ještě hůř. Naroubovali mi levotirox a 7,5"mg imoval na spaní;takovehle soustavné vymývání mozku je vážně děs!!!! 😤 😟 😥 Mám strach, že mne už dostali, tohle není pomoc, ale trávení. Mám malého 4-letého syna, šla jsem sem hlavně kvůli němu, zamezit těmto hrozným depresím!!! Manii bych si klidně po nechala, jedině v ní se totiž cítím, jako člověk. Neveřím lékům, chtěla jsem se vážně snażit chtít vyléčit?! 😣 😑Vážně prosím o pomoc😓😭😫🙏.
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, k těžké depresi patří, že ji pacient prožívá jako tu nejhorší, kterou měl. Neléčená trvá měsíce, někdy leta, při léčbě většinou odeznívá během několika týdnů až měsíců. Lithium patří mezi léky, které ústup deprese podporují. Chemicky jde o velmi jednoduchou sloučeninu, patřící mezi soli, kterou tělo snadno vylučuje. Denní dávka (většinou mezi 600-1500mg) tolik neřekne, jako hladina lithia v krevní plazmě, která musí být v terapeutickém rozmezí a kterou, jste-li na klinice, Vám jistě lékaři sledují. Důležité je vědět, že deprese jednou skončí. Věřím, že manie je pro Vás mnohem snesitelnějším stavem než deprese, která se navíc zdá být nekonečná. Nicméně není, Vy máte již 3 týdny za sebou a přeji Vám, ať se Vám brzy uleví.
Avatar

Agáta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. I já mám tu zkušenost, že v nemocnici dávají silné dávky léků. ( alespoň v ČR, nevím, jak ve Francii) Pamatuji si, jak jsem ležela na lůžku a měla závratě, tak, že jsem měla pocit, že se propadám hlavou pod lůžko. Brala jsem v nemocnici léky, které mi nevyhovovaly a na mou reakci, že to nepomáhá, jsem dostala vyšší dávku. Nicméně jsem opakovala lékařům, že se chci léčit, že potřebuji jiné, lepší léky. V propouštěcí zprávě stálo, že mi medikace nepomohla a nevyhovovala a tak jsem hned po propuštění dostala jiné léky a moc se mi ulevilo. Zkuste přesvědčit lékaře, že má smysl dát vám něco, co pomůže, že za to stojíte. Pokud to nepůjde, hlavně se snažte vydržet a přežít, není všem dnům konec. Někteří lidé v USA bez legrace mluví o tom, že "přežili" psychiatrickou péči. Terapie, práce, to, po čem nyní voláte, to může být i potom, i když já vím, že je příjemnější, když je to i při hospitalizaci. Někteří lidé zažili oproti životním zkušenostem, tak příjemnou hospitalizaci, že se do nemocnice rádi a chronicky vracejí. Možná vám to teď bude znít jako sci-fi, ale je to tak. Tak doufejte a snažte se, ať už není důvodu vás opět zavírat.


Zpět na seznam