ako ďalej

Dobrý deň, liečim sa na stredne ťažkú depresiu. Žiaľ, antidepresíva mi vôbec nezaberajú a to som už vyskúšal všetky, ktoré sú registrované na Slovensku. Tiež ich vzájomné kombinácie a aj kombinácie s inými pomocnými liekmi na zvýšenie účinnosti antidepresív. 2 krát som absolvoval elektrokonvulzívnu terapiu no bez účinku. Bol som aj hospitalizovaný. Na terapiu k psychológovi chodím. Snažím sa aj sám na sebe pracovať. Depresia však neustupuje a už neviem, ako ďalej. Robo
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Vážený Robo, vlastně nevím, co odpovědět, protože jste popsal většinu dostupných prostředků léčby. V poradně jako je tato ale nelze detailně posoudit kvalitu jejího průběhu. Nevím, jak dlouho a jak často docházíte na psychoterapii a co v ní prožíváte, to je na ní to důležité. To jak dál, je třeba řešit tam, nebo s Vaším psychiatrem. Podle toho co píšete soudím, že Vaše problémy trvají už delší čas. V ČR se u rezistentních (na léčbu dostatečně nereagujících) depresí zkouší kombinovaná léčba psychedeliky (ketamin) a psychoterapie na speciálních pracovištích, jaké jsou možnosti na Slovensku, nevím.
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Mám intenzivní zkušenost s depresí, která mi několik let života pěkně zkazila. Věřím, že to hlavní, co mě z ní dostalo, byla psychoterapie. Je ale pravda, že to chtělo nějaký čas a slýchala jsem od své terapeutky, že jsem netrpělivá. Chodila jsem 1 x týdně a někdy doslova počítala dny, které mě od setkání ještě dělí, abych se vypovídala a trochu si ulevila. Dostávala jsem tam laskavé přijímání všech svých názorů, ale občas také otevřený pohled na mé problémy zvenčí, který není vždy příjemný. Díky tomu jsem si ale postupně uvědomila příčiny svých depresí, začala si všímat, co v mém smýšlení a náhledu na život, na svět i na sebe mi přitěžuje a teprve pak jsem byla pomalu, krok za krokem schopná tyto své návyky měnit. Získala jsem daleko laskavější pohled na sebe samu, zvýšila se moje sebeúcta a sebedůvěra, která byla v některých směrech žalostná (ačkoli v některých jiných docela normální), naučila jsem se vážit si každodenních drobností, za které můžu být v životě vděčná, a nepovažovat je za samozřejmost, a díky tomu pak i lépe unášet těžkosti a nepříjemnosti, které k životu taky patří. I dnes samozřejmě čas od času podléhám nenáladě nebo i smutku, ale umím je nějak překonat. Mám ale v živé paměti roky, kdy se mi nechtělo žít, tak byla nesnesitelná představa dalšího života ve stavu, ve kterém jsem byla. Věřte, že i vy můžete změnit, jak se cítíte. V terapii vydržte, výsledek by měl stát za to. Taky je dobré zvážit, jestli máte z terapeuta dobrý pocit - i když vám bude říkat věci, které se hůř poslouchají, měl byste věřit, že to dělá pro vaše dobro. Pokud by vám neseděl a jde to, zkuste změnu. Ale ani dobrá terapie nepřináší výsledky hned, pokud v ní řešíme celoživotní návyky. Moc vám držím palce.


Zpět na seznam