Antidepresiva
Prosím Vás o radu. Je mi 44 let a v 17 letech jsem začala trpět panickými atakami. Od r. 2005 užívám Asentru a Rivotril, medikace zabrala rychle, od té doby jsem bez potíží, normálně jsem chodila do prace,vystudovala. V r. 2019 jsem se stala všeobecnou sestrou a nastoupila do místní nemocnice na interní oddělení. Dosud bylo vše bez problémů, nikdy jsem nikomu neřekla, že tyto léky užívám. Minulý týden jsem byla však do naší nemocnice přivezena jako pacient na chirurgii s podezřením na apendicitidu. Nebylo jisté,zdali nepůjdu na sál a tak jsem na chirurgii u příjmu nahlásila že tyto léky užívám (vzhledem k potenciální narkóze a případné medikaci). Apendicitida se vyloučila a byla jsem propuštěna domu. Jenomže se stalo tohle: v naší nemocnici je veškerá dokumentace přístupná všem pracovníkům na všech odděleních. Co napíší na chirurgii, je vidět také na interně, prostě úplně všude. Mé zvědavě kolegyně prošly mou dokumentaci (ač jsem nebyla interní pacient, nebyla jsem na interně vyšetřena ani léčena... A tak se dozvěděly, že užívám tyto léky. Udělaly z toho úplnou tragédii, že se "jim to údajně nelíbí že to beru".... Nyní mi dělají problémy... Mají na to právo? Může mě někdo v práci stigmatizovat za to, že tyto léky užívám? Může tohle být důvodem k výpovědi ze strany zaměstnavatele? Já si myslím, že ne.... Že došlo k porušení předpisů a zneužití údajů v dokumentaci, jelikož údaje v ní uvedené, nebyly určené pro ně.... Co mohu prosím dělat? Vymazat údaje z dokumentace nelze.
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, musím napsat hned na začátku, že z Vašeho příběhu je mi smutno, hned z několika důvodů. Především z toho, že Vy jste se zachovala zodpovědně a v dobré víře jste sdělila lékařům, jaké léky užíváte. Kvůli tomu teď nesete důsledky stigmatizace, která je většinou dílem předsudků neinformovaných hlupáků, bohužel v tomto případě samotných zdravotníků. Ze své osobní zkušenosti z praxe dobře vím, že řada lékařů a sester se antidepresivy léčí, znám jich desítky, přitom svou práci vykonávají dobře a do jejich léčby by nemělo nikomu nic být. Další věcí je, že Vaše kolegyně zjevně porušily zákon. Žádný zdravotník nemá co koukat do dokumentace lidí, které nemá v péči, natož do dokumentace kolegů, na to máme i dnes velmi často citovaný zákon . Pokud informační systém a také vedení Vaší nemocnice nejsou schopny toto ošetřit, je to chyba, kterou by stálo za to napravit. Uvědomuji si, že to pro Vás může být těžké, ale jste v právu. Držím palce,
Jana
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, mám sice zkušenost s úzkostně-depresivní poruchou i tím, jak ji dostat pod kontrolu a být bez potíží (spíš díky psychoterapii, než díky lékům), ale k vašemu dotazu se necítím kompetentní radit, protože jde vlastně o předpisy týkající se ochrany osobních údajů, tím komplikovanější, že jste zároveň pacientem i personálem nemocnice. Pokusím se tedy přispět aspoň inspirací, jak se vypořádat s "nálepkováním" ze strany kolegyň - jste profesionál, který ví sám nejlíp, jestli jeho zdravotní stav ovlivňuje výkon jeho práce. Kdybyste měla dojem, že váš stav má negativní vliv, sama byste informovala zaměstnavatele. Ani vy, ani vaši kolegové a nadřízení ale takový dojem nemají. Pak tedy do vašeho soukromí nikomu nic není. Navíc drobnými psychickými potížemi trpí každý 5. člověk, nejde tedy o nic mimořádného. Byly by vaše kolegyně tak ustarané, kdybyste byla cukrovkář a poslední kritickou hypoglykemii měla v 17 letech? Trápilo by je, že další hypoglykemií byste mohla ohrozit své pacienty, apod? Snad je na těchto otázkách vidět, jak absurdní jsou jejich "obavy". Na vašem místě bych jim asi takto nějak odpověděla a poradila, ať se starají o své vlastní problémy. Jak vidíte, hloupí lidé vás stigmatizovat mohou, ale právo dělat vám problémy rozhodně nemají! Kdyby vaše léky měly vliv na kvalitu vaší práce, už by se to asi projevilo. Máte rozumného nadřízeného, se kterým se o tom dá mluvit? Ten by měl přece vaši práci znát nejlíp, postavit se za vás a podobnou drbárnu utnout. Hodně štěstí.
Zpět na seznam