Asentra

Dobrý den, mám 18 letou dceru. Začala mít psychické problémy, začalo to zhruba s příchodem covidu, kdy se přehnaně bála o své zdraví a zdraví blízkých. Nyní byla u psychologa i psychiatra a dostala Asentru. Užívá 14 dnů, ale říká že jí je spíše hůře, nemůže se na nic soustředit. Ještě je asi ale brzy, aby lék zabral. Neustále říká, že nic neumí, že jí nejde učení /má před maturitou/ , že je hloupá, že neví co se životem, že jí nikde v práci nevezmou, protože je hloupá a nic se nenaučí. I když dostane třeba dvojku, řekne že je hloupá. Že nic nechápe, nic nezvládá jak v životě tak ve škole. Často břečí. Jinak dřív prospívala ve škole vždy dobře /jedničky, dvojky někdy trojka/ Byla veselá holka. Nyní nic pozitivního od ní neslyším. Nevím jak jí pomoci,čekat až lék zabere, nebo ho vyměnit za jiný? Na psychoterapii byla zatím jen dvakrát, tak zatím žádná změna. Děkuji za odpověď.
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, období covidu je stresující a u mladých lidí se začaly objevovat psychické problémy - úzkosti, deprese, narušené sebepojetí apod. Je dobře, že dcera začala s léčbou, je třeba ale mít trpělivost. Poměrně často se stává, že po nasazení antidepresiv (Asentra) se člověk cítí ještě hůř díky nežádoucím účinkům, to ale během pár týdnů odezní, léky se většinou nemění po 2 týdnech, spíš se někdy na přechodnou dobu mohou nasadit anxiolkytika (léky na úzkost), než se účinek antidepresiv rozvine. Psychologická péče je také běh na delší trať.
Avatar

Vlasta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz, který mi přijde dosti důležitý pro každého z nás. Vnímám i Vaši snahu, že chcete dceru v období pandemie podpořit. Pandemie Covid-19 přinesla velký psychický tlak na všechny. Strach o vlastní zdraví i zdraví svých blízkých, nejistotu, frustraci z nedostatku podnětů, nečekané změny do našeho života a našeho fungování, citlivější reakce na různé podněty nebo situace. U mladých lidí, díky absenční výuce, i nedostatek sociálních kontaktů s ostatními. Dlouhodobá absence v kolektivu může mít negativní vliv i na jejich schopnost komunikovat a navazovat kontakty. Obzvlášť dospívající pak potřebují interakci s vrstevníky k tomu, aby si tvořili vlastní identitu, životní postoje, hodnoty a vzory. Pro mnohé žáky a studenty je například problematická distanční forma výuky, kdy u nich může narůstat vlastní tlak na své výsledky a výkony (obzvlášť u maturitních nebo přechodových ročníků), pocit méněcennosti, strach z nedostatku, úzkosti apod. Hranice jejich spokojenosti a vzrůstající strach může způsobit „nezdravou“ přehnanou snahu o perfektní výsledky či výkony, kdy ztrácí propojení s reálnými hodnotami, ať už v učivu nebo v pohledu na sebe, na život a jejich další budoucnost. V rámci různých programů podpory duševního zdraví nabízí např. zdravotní pojišťovny příspěvek na vyšetření u psychologa apod. Každopádně by se rodiče neměli bát vyhledat odbornou pomoc. Z Vašeho popisu oceňuji, že jste vyhledali odbornou podporu. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že na psychoterapii docházím již delší dobu a postupem času pozoruji změny, kroky v zotavení, které mi dovolují kvalitněji či hodnotněji prožívat každý den a vůbec svůj život. Chce to velkou míru trpělivosti a vytrvalosti od nás samotných. Podobně je to i s účinky léků. Jak lze situaci pandemie vidět aspoň trochu pozitivně? Zkusme chvíli nezapínat zprávy, nečíst články o možných úmrtích a vše další negativní. Zkusme zavést řeč na jiné téma, než je jenom výjimečná situace, pokud vnímáme, že už je všeho hodně. Snažme se neztrácet humor. Smích nevyléčí vše, ale zbaví nás strachu, úzkosti a špatné nálady. Pusťme si hezkou komedii, poslechněme si hudbu, která navozuje klid a pohodu. Pojďme s rodinou do přírody, povídejme si s dětmi o něčem krásném a dejme jim pocit klidu a bezpečí.


Zpět na seznam