dcera 26 Schizofreni 3 x atak

dobrý den, dcera 26, nedostudovala gymnázium, zpětně si uvědomuji, že mimo jiné, zřejmě šlo o nástup nemoci, schizofrenie. Prodělala 3 x atak, první asi před 4 lety, poslední v 5.12.20, byla léčena v nemocnici a propuštěna domů po cca 14 dnech. Má sice invalidní důchod, ale ten nejnižší. Myslím, že ji chybí sociální kontakt a práce. Nemá o nic zájem, maximálně nějaké ezoterické přednášky a je tzv mimo realitu, je nerozhodná, neví co chce, rychle mění rozhodnutí i u banálních věcí. Dříve, cca před 10 lety byla společenská, moderovala např. pro děti různé akce v LŠU, kterou absolvovala. Má zájem o přírodu, ale když jsem udělal z našeho pozemku květnatou louku se solitérními stromy jak ovocnými tak listnatými,s malou zahrádkou, nemá o práci tam moc zájem. Chtěl bych jí pomoci, ale nevím jak s ní jednat, mluvit o její nemoci nebo ne. Chtěl bych ji někam nasměrovat, ale nevím jak to uchopit. Děkuji za odpověď. F. S.
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, mluvit o tom je důležité. Větší efekt má projevení emoční účasti a nabídka pomoci, než "tlačit na pilu". Věrně to z vlastní zkušenosti ve své odpovědi popisuje naše peer poradkyně. Stálo by také za úvahu zjistit, zda ve Vašem regionu nepůsobí některá z organizací, která poskytuje psychosociální rehabilitaci, tedy pomáhá duševně nemocným s návratem k plnohodnotnému životu. V ČR působí také organizace, která sdružuje rodiče a blízké duševně nemocných, kteří tak mají možnost získat informace a vzájemně se podporovat, více najdete na www.sympathea.cz. Držím palce.
Avatar

Agáta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, pokud mohu poradit ohledně té komunikace s dcerou, doporučuji s ní o nemoci mluvit, alespoň do té míry, do jaké vám to ona sama umožní. Jsem také duševně nemocná a řeči o tom, že jsem nemocná, jsem z počátku nesnášela, nicméně neumím si představit žádný jiný důvod k léčbě, než právě nemoc. Těžko můžete dceři tvrdit, že by měla navštěvovat terapie, nebo užívat léky, když jí jako nic není. Chápu však, že někdy je to obtížné. Někteří nemocní se brání urputně, chybí jim tzv. náhled na nemoc. Nicméně můžete tomu pomoci i tím, že s ní o nemoci budete mluvit pokud možno v klidu, bez výčitek, ne jako s dítětem, kterému je třeba lhát. Práce fyzická na zahradě je hezká, uklidňuje a pomáhá těm, kteří třeba chodí do práce. Nezaměstnaný člověk většinou touží po realizaci. Je třeba se dcery ptát, co by ráda dělala. Riskujete sice, že vám řekne něco, na co absolutně nestačí, ale od každého snu se dá odrazit a mě přijde důležité vyjít z jejích představ, byť možná nerealizovatelných v tomto momentě. Co se týče toho invalidního důchodu, který jste zmínil na začátku, je důležité, abyste se nebáli. Dá se proti rozhodnutí odvolat, nebo po pár letech požádat o navýšení, když neuspějete, odvolat se znovu, dá se jít i k soudu, který nemusíte platit........S podobnými otázkami by vám možná mohla pomoci sociální, nebo zdravotně sociální služba pro duševně nemocné ve vašem okolí, pokud je nějaká v dojezdu, vzniklo i pár center duševního zdraví.


Zpět na seznam