Diagnóza - Did
Dobrý den,
už nějakou dobu u sebe pozoruji stavy, které vyžadují "oddělené" jednání - oddělené ode mě. Po několika dotazech a odpovědích v různých poradnách a pěti letech sebepozorování si myslím, že jsem DID psychosystém. Shodly jsme se na jméně Modrý Měsíc.
Tři měsíce navštěvujeme jak psychiatričku, tak psycholožku. S psycholožkou si povídáme, psychiatrička nám akorát hodí léky a končí. Víte, myslím, že by nám mohla pomoci oficiální diagnóza - ať už to je DID, nebo jen nějaká "silnější forma" HPO nebo maniodepresivity nebo čehokoliv. Chci vědět, co se mnou skutečně je, to je jedna věc. Ale vlastně ani sama nevím, proč, cítím, že bych chtěla mít papír, který mi potvrdí, že jsem si to nevymyslela. Často totiž procházím obdobím, kdy si říkám, že ti ostatní v mojí hlavě neexistují, že mám akorát větší fantazii... Je obtížné procházet těmito stádii a pak si znovu uvědomovat, že to vymyšlené není.
Chtěla bych se proto zeptat, jak dostanu oficiální diagnózu? Musím si o to nějak zažádat? Stojí to peníze? Má to jít přes psychiatričku, se kterou jsem za 10 minut hotová a vlastně o mně ví jenom jméno, adresu a léky? Přijde mi to trochu divné.
Za přečtení i odpověď děkují,
tři slečny z Kolektivu modrého Měsíce.
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den disociativní porucha identity (DID) je diagnóza dost vzácná, málokterý psychiatr to v rozvinuté formě viděl, sem tam o tom někdy slyšel. Je-li toto plně rozvinuto, pak je mysl rozdělena na více osobností, které o sobě navzájem neví. Vy nad nimi máte nějakou kontrolu a dokážete je propojit, dokonce jim dát jméno. Takže jakoby nad nimi někdo byl. To je zajímavé, nicméně Již Sigmund Freud říkal, že toto se v menší míře může objevovat u více lidí. Zeptejte se svých odborníků, pod jakou diagnózou Vás vedou, psychiatr, pokud předepisuje léky, diagnózu stanovit musí. Fantazie a realita jsou vždy spojené nádoby.
Jana
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, mám zkušenost s delší pravidelnou psychoterapií (ač kvůli jiné diagnóze), která byla tím hlavním, co mi pomohlo se zase v životě cítit dobře. Proto ji doporučím i vám, i když vlastně nepíšete o tom, že byste se cítila špatně - představuji si ale, že víc osobností v jednom člověku občas může působit potíže. Úspěšné působení terapie (na "systém" početnější než je ten váš) popisoval na odborném semináři pan doktor Raszka, proto vám chci tuto možnost zmínit. Jinak rozdělení práce mezi psychiatra a psychoterapeuta, které popisujete, je myslím typické - lékař během pár minut vyřeší léky, víc času na pacienta ani nemá; to důležité se pro mě odehrávalo v hovorech s terapeutkou. Tam bych na vašem místě řešila i téma, proč je pro vás důležité, aby vaše stavy dostaly oficiální jméno, i to, jestli se jich chcete zbavit a proč ano/ne. Věřím, že si nic z toho, co popisujete, nevymýšlíte. Možná jste si tím nejdřív nebyla jistá ani vy sama, ani není divu - když se člověku děje něco, co ostatní vůbec neznají.
Terapii je nutné dát nějaký čas, nepřinese výsledky po pár sezeních, pro mě ale byla jednou z nejlepších věcí v životě. A abych odpověděla na váš dotaz: jsem přesvědčená, že diagnózu může stanovit především psychiatr, případně snad také klinický psycholog. Nabízím ale i myšlenku, že diagnóza není tak důležitá jako hlavně to, jestli vám vaše stavy vadí a pokud ano, jak je zmírnit nebo odstranit; pokud ne, jak s nimi dobře v životě fungovat a cítit se dobře. Hodně štěstí.
Zpět na seznam