Dlouhodobá deprese
Dobrý den, potřebovala bych poradit, co dělat dál. Už nějakou dobu- cca nejméně rok - trpím depresí. Před 3 měsíci mi bylo doporučeno psychologem dojít si pro AD. Mám asentru, ale mám dojem, že nezabírá. Rána jsou opravdu krušná, honí se mi hlavou myšlenky na sebevraždu. Opět přestávám spát, zmatkuju, nejsem schopna učení, běžné činnosti mi dělají problémy. Věci, které je třeba akutně vyřídit nezvládám taky. Sama sebe tím neskutečně štvu, ale nevím, co mám dělat. Psychologa, kterého jsem prosila o pomoc, jsem se pomoci nedočkala. Dvakrát se mnou promluvil a další sezení už mi nenabídnul. A já pomalu padám do hlubin, kde jsem byla na začátku, kdy jsem nespala a jen ležela v posteli a nebyla jsem schopná ani jíst a ani se postarat o domácnost a děti. Mám nějakou možnost jak najít ještě cestu zvládnutí vlastního života? Opravdu už nevím jak dál. Jestli by nebylo lepší to vše raději ukončit než se další měsíce trápit svoji neschopností. Omlouvám se za dlouhý dotaz a děkuji za odpověď.
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, problém je, že člověk postižený depresí často ve své beznaději nevidí východisko a v tomto rozpoložení se může uchylovat k myšlenkám vše ukončit, jak zmiňujete na konci svého dotazu. Pravdou však je, že východisko spočívající v léčbě a zlepšení tu je téměř vždy. To, že první antidepresivum nezabere se může stát a pokud k žádnému zlepšení nedojde řekněme do měsíce, je třeba to sdělit svému psychiagtrovi, který má více možností, jak zasáhnout (úprava dávky, změna antidepresiva, popřípadě kombinace). Takže by bylo dobré se svěřit svému psychiatrovi, protože užívat stejnou léčbu 3 měsíce bez jakéhokoli efektu asi moc smysl nemá. Poté se můžete poohlédnout po psychologovi, který má s lidmi trpícími depresí trpělivost, to nemusí být každý. V případě akutní krize se můžete obrátit na některé z krizových center. Držím palce.
Jana
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, především vám chci napsat, že možnost, jak to zvládnout, určitě je. Přesně tak, jak se nyní cítíte vy, jsem se cítila taky. Bylo mi tak zle, že mi představa dalšího života připadala naprosto nesnesitelná, děsila jsem se let, které ještě měly přijít, a nedovedla si představit, jak bych je mohla unést. Nevzdala jsem to jen kvůli své malé dceři. Na vašem místě bych toto vše otevřeně probrala s lékařem-psychiatrem a žádala nejen o léky, ale také o psychoterapii dostupnou ve vašem okolí. Mně osobně pomohla především ta terapie, kde jsem postupně objevovala příčiny mé deprese a úzkosti a mohla se jí zbavit. Léky byly velkou pomocí, ale samy o sobě by se skutečnou příčinou nic neudělaly. Píšete, že je berete 3 měsíce, to už byste měla cítit úlevu, proto i toto proberte s vaším psychiatrem. Moc vám držím palce, ať to zvládnete a zase najdete radost ze života.
Zpět na seznam