Dotaz

Dobrý den v srpnu 2019 mi onemocněla dcera (25 let) -diagnoza schizofrenie.Musela byt hospitalizovaná.Bylo to pro mne jako bles z čistýho nebe.Má dobrého lékaře.Píši proto že potřebuji pomoci já.Potřebuji se s tím smířit, chápat ji a být jí oporou.Mám ji moc ráda ,ale přiznám se ,že mi napadnou věci které by se mohly stát a a já se stydím a pak mne trápí proč tak uvažuji,protože svoji dceru miluji.Chci si býti jistá v kranflecích abych uměla odolat případnému nepochopení okolí,umět přijmout její nemoc.Jsou dny kdy to zvládám,ale i dny kdy ve mne zatrne.Byla jsem i dvakrak u psycholožky ,častečne mi to pomohlo-i od ni půjčena kniha,neslibovala jsem ti prochazku ružovým sadem"Myslím si,že by mi pomohlo být v kontaktu s rodiči,kteří tohle prožili a byli mi vzorem.Jsem z maleho města a tady práce s rodiči neni. Děkuji za odpověd