dotaz část 1.

Dobrý den, je mi 19 let (za 10 dní 20). Byla jsem na VŠ, ale nezvládala jsem to, takže teď končím.Chtěla bych se zeptat, co mám dělat, asi toho bude trochu více. Všechno to začalo minulý rok v březnu o první karanténě, začala jsem hodně chodit na tůry (každý den kolem 20 km), postupně jsem přestávala skoro jíst až jsem zhubla na 44 kg (měřím 173), byla jsem dost emočně nestabilní a podrážděná. Pak jsem se přestala ovládat a začala se nekontrolovatelně přejídat, teď jsem zpátky na svých původních 58 kilech, ale záchvaty přejídání mám stále. To bylo ale trochu odskočení od toho, proč vlastně píšu. Mám několik problémů se kteými bych potřebovala poradit. 1. Mívám z pravidla 3 nálady : dobrá nálada až euforie, která se z ničeho nic změní na úzkost a beznaděj, kdy se nemůžu ani nadechnout a mám pocit, že to nezvládnu ani další minutu a z toho většinou přejdu na ,,autopilota,, kdy prostě jenom jsem a nevnímám nic, nemám žádné emoce, ani si nic nemyslím a jsem prostě jak kdyby vyplá. 2. Nic si nepamatuju, ani ty nejjednodušší a nejjasnější věci a na nic se nedokážu soustředit. 3. Občas mám chuť si prostě lehnout kde jsem (je jedno jestli to je na ulici, v lese nebo doma) a nedělat nic a nechat všechno být a prostě tam jen ležet a třeba umřít žízní nebo hladem. 4. Nic mě nezajímá, nic mě nebaví, nemám žádnou motivaci cokoli dělat a vůbec žít. Netuším co se životem dál.
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, Váš dotaz, rozdělený na tři, je hodně dlouhý, rozebrat všechna témata, která uvádíte, by při konzultacích face to face zabralo hodiny. Poradna tolik prostoru nemá, takže zkusím stručně. Za problémy, které popisujete, stojí často narušené sebepojetí, tedy vztah, který si člověk vypěstuje sám k sobě, do nějž je zahrnuto i to, čemu říkáme sebehodnocení a sebevědomí. Odtud se pak odvíjí vztahy k ostatním a ke světu vůbec. Často měnící se postoje a pochyby mohou vést k častému střídání nálad a emocí, ve kterých se pacient často nevyzná. Propady nálad pak mají vliv na motivaci. Kořeny zde může mít i porucha příjmu potravy, což je problém, který často vyplývá z povahy člověka, Vaše porovnávání se s výkonnou mamkou s tím také pravděpodobně souvisí. Umíte o sobě podat dobré, výstižné sdělení, což svědčí o Vaší inteligenci a dává to naději na zlepšení. Pomoci by Vám mohl psycholog/psychoterapeut, pod jehož vedením byste časem mohla poznat hlubší souvislosti Vašich problémů a tyto věci změnit k lepšímu. Držím palce.
Avatar

Magdalena

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz do poradny. Svoji odpověď napíšu podle konkrétních bodů Vašeho dotazu: 1. Změna nálad - poslední roky se, co se týče nálad, cítím jako na horské dráze. Jde to nahoru dolů a já netuším, kdy nastane ten zlom. V tomto případě mi pomáhá dýchání nebo autogenní trénink, kterému jsem se naučila při hospitalizaci. 2. Paměť a soustředění - s depresemi se potýkám posledních sedm let a od té doby mám problémy s pamětí a nedokážu se soustředit ani na čtení. Jsou období, kdy je to lepší. Všechno souvisí s momentálním duševním stavem. 3. Chce se Vám lehnout a zůstat ležet - to dobře znám. Tento pocit mě zaplavuje v období vyčerpání, psychického a tím pádem i fyzického. 4. Nic mě nezajímá, nebaví, nemám motivaci - když začaly mé deprese, nepoznávala jsem se. Vždy jsem se aktivně zajímala o spoustu věcí a činností, ale v depresivních stavech jsem upadala do apatie a nebylo nic, co by mě dokázalo nadchnout. 5. Nemám vlastní názor - u tohoto Vašeho problému mě napadlo, že byste mohla začít se sebepoznáváním. Měla byste chuť psát si deník? Stačí pár vět denně, o tom co Vás zaujalo, jak jste reagovala na konkrétní situace, kdy jste měla pocit, že se Vám něco líbí, ale tvrdila jste opak. Leccos Vám to osvětlí, když si to po sobě po pár dnech přečtěte. 6. Lpění na druhém člověku - chápu, že se upnete na člověka, se kterým máte pocit, že je Vám lépe. Ten druhý si bude držet vlastní hranice, zkuste s ním mluvit o tom, jak častý kontakt je pro něj ještě příjemný a kdy už je to moc. 7. Mamka jako vzor - i já mám maminku, která je velmi schopná a silná a celý život jsem se snažila s ní držet krok, aby na mě byla hrdá. Ale od svého nervového zhroucení, kdy funguji místo 150% jen na 10%, vyrovnávám se s tím, že jsem jiná. Vždy jsem byla zaměřená na velký výkon a stálo mě to spoustu sil. Vysokou školu jsem dokončila, ale za cenu velkých psychických útrap a prvních atak depresí. A i přesto, že jsem za sebou měla spoustu úspěchů, moje sebevědomí bylo velmi nízké. Momentálně zvládám zlomek toho co dřív, ale vážím si sama sebe a dokážu na sebe být mnohem laskavější a je mi tak lépe. Začínám vnímat, že jsem taková jaká jsem a nesnažím se přizpůsobit svůj krok okolí, ale hledám vhodné prostředí, kde mohu být sama sebou. Vaše potíže se ztrátou váhy a následným přejídáním můžete konzultovat s konkrétními poradnami zabývajícími se Poruchou příjmu potravy. Hledáte odpovědi na Vaše otázky a věřím, že Vás posunou dál. Přikládám užitečné odkazy, kde můžete vyhledat konkrétní pomoc v místě Vašeho bydliště: http://www.cmhcd.cz/stopstigma/uzitecne-odkazy/ Přeji vše dobré!


Zpět na seznam