Dotaz
Dobrý den,nevím jestli je to jen dotaz..nebo pomoc o radu...před 6 lety jsem prodělala resekci ledvin,zhoubný nádor,zatím jsem od té doby celkem s ledvinou v pořádku,ale srazilo mě to na kolena...celý život jsem byla pracovně vytížena...ale během několika měsíců,jsem práci na plný úvazek nezvládala...mám ID 1 stupně..před 3 lety ale manžel spáchal sebevraždu a mě to srazilo znovu na dno...pak se se seznámila s mužem,který jak všichni říkali,že je moc hodný,byl až před 3 měsíci mě začal psychicky týrat....odešla jsem od něj,ale začala jsem mít zdravotní problémy se zady...jsem opět na dně...sice docházím na psychyatrii,beru léky..přesto se cítím mizerně...trpím úzkostí..mám strach z budoucnosti...je mi 55 a nevím jak dál...už jsem myslela i na sebevraždu..ale přeci jen mám pak zábrany...hledám smysl života...nedokážu se soustředit,nic mě nebaví...lékařka napíše léky ,ale nic víc děkuji za jakoukoli odpověď K.
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, každá z událostí, které popisujete (nemoc, sebevražda manžela, psychické týrání přítelem) je těžkou životní ranou, která sama o sobě může člověku převrátit život naruby a spustit pochybnosti o smyslu bytí doprovázené úzkostnými a depresivními stavy. Ve Vašem případě se takových těžkých krizí nakumulovalo během pár let hned několik. Psychofarmaka mohou pomoci utlumit emoční dopad prožitých traumat, nicméně v podobných případech je vhodné kombinovat psychiatrickou léčbu s psychoterapií. V intenzivní formě ji nejčastěji poskytují psychologové a psychiatři se speciálním vzděláním. ze zkušenosti vím, že psychologové mívají na psychoterapii více kapacity.
Zpět na seznam