Dotaz - úzkostná porucha (smíšená úzkostně depresivní porucha?)
Dobrý den, o prázdninách jsem měl recidivu panické úzkosti a následné úzkosti spojené s ruminacemi. Co to vyvolalo nevím, ale trpěl jsem před tím silnými bolestmi zad. Už jsem Vám na toto téma psal a vy jste mi odpověděl, za což Vám ještě jednou děkuji. Navštívil jsem před dvěma měsíci svého psychiatra, který mi zvýšil dávku efectinu na 300 mg a na noc beru neurol 1 mg. Mé obavy se týkají obvykle dcery a pocitu, že pokud se jí něco stane, tak se budu muset zabít, protože jiné dítě nemám a nebudu mít tak pro co žít.
Byl jsem i na dvou sezeních u psychologa, ale nemám pocit, že by to jakkoliv pomohlo. Můžu mi vůbec psycholog s podobnými myšlenkami pomoci? Po zvýšení dávky léků se mi ulevilo. Před pěti dny jsem byl v hospodě, kde jsem se opil. Během následujících dvou dnů se vrátily úzkostné myšlenky, doprovázené nepříjemnými tělesnými pocity. Kromě úzkostí mám i velice zasmušilou náladu a chce se mi plakat. Je možné, že by mi alkohol na tak dlouhou dobru rozhodil hladinu serotoninu?
Mám jít za tři týdny k psychiatrovi a za dva týdny k psychologovi, ale v takové situaci je každý den velice dlouhý. Děkuji za odpověď...
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, úzkost spojená s nutkavými myšlenkami bývá spojena s procesem, jakým se člověk naučil nevědomě zacházet s nejrůznějšími stresovými podněty. V tom hrají roli, jak píše naše peer konzultantka, životní zkušenost, nejistoty a traumata, což pak dále ovlivňuje to, jak člověk vnímá sám sebe, druhé, svět a jeho nástrahy atd. S tímto pak pracuje i psychoterapie. Psycholog či psychiatr, kteří ji provádějí, k ní musí mít speciální vzdělání. Vzhledem k tomu, že výše uvedená problematika se v člověku může vyvíjet podstatnou část jeho života, nelze čekat, že se vyřeší po dvou sezeních, psychoterapie je běh na dlouhou trať. Co se alkoholu týče, tak i řada lidí, kteří s úzkostmi a depresemi nemají problém, popisuje kocovinu jako temné chvíle plné obav, nejistoty, úzkosti, což může být doprovázeno tělesným prožíváním. Je to pochopitelné, protože alkohol (podobně jako i jiné drogy) navozuje uvolnění a euforii, které jsou spojeny s vyplavováním neurotransmiterů (serotonin, dopamin), kterých se pak nedostává. U disponovaných jedinců může taková intoxikace vyprovokovat návrat potíží, který u nich zdaleka nemusí odeznít tak rychle. Proto by rozhodně neměli alkohol užívat v míře, která vede k opilosti, jak také píše peer konzultantka. Pokud máte pocit, že to nezvládnete, můžete požádat odborníky, kteří o Vás pečují, o časnější termín, nebo svůj problém konzultovat v některém z krizových center, nebo s pomocí linky důvěry. Držím palce.
Agáta
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, těší mě, že se ve svém dotazu opět obracíte i na peer poradce. Věřím tomu, že za některými lidskými úzkostmi stojí i jejich životní zkušenosti a traumata, proto si myslím, že psycholog by pomoci mohl. Kombinaci léků na psychiku a psychoterapii považuji za nejlepší možnost léčby. Co se alkoholu týče, osobně nemám zkušenost s tím, že by mě sám o sobě takhle rozhodil. (Nevím ale, jak v kombinaci s Neurolem) Moje kolegyně říká, že alkohol ji ovlivňuje i v malém množství a že pokud je ho více, může následovat i několikatýdenní zhoršení nálady. Doporučuje alkohol nepít vůbec, nebo jen v malém množství a především se neopíjet. Shodly jsme se v tom, že ho hlavně není radno pít tehdy, když je nám zrovna psychicky špatně. A myslím, že se můžete pokusit domluvit se s vašimi specialisty i na dřívějším termínu. S přáním všeho dobrého.
Zpět na seznam