Hromadeni veci - pomoc okoli
Dobry den, moje maminka cely zivot shranuje z meho pohledu nedulezite veci (predevsim papiry z prace, krabicky od leku, hracky po kocce, kosmetiku, uctenky i z kavaren, cedulky z obleceni apod. ). Vzdy to oduvodnuje tim, ze jsou to veci dulezite a maji velkou informacni hodnotu - predevsim ty papiry. Nedavno jsem nasla v koupelne opravdu velikou krabici plnou prazdnych deodorantu, tuzidel, laku na vlasy (nektere s expiraci v roce 2005) a tam mi poprve doslo, ze maminka mozna trpi nejakou psychickou poruchou. Chci se zeptat, jak se mam k situaci postavit, jak si s ni o tom promluvit (jsem presvedcena, ze si nepripusti, ze potrebuje pomoc). Uz leta mam chut ty -podle me- kramy vyhodit, ale zaroven se bojim jeji reakce, abych ji nejak neublizila. Muzete mi poradit a doporucit nejaky postup, od ceho se odpichnout a jak ji navest na zjisteni diagnozy, pripadne lecby? Dekuji.
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, hromadění nepotřebných věcí skutečně může překročit hranici poruchy. Přesvědčit ale takového člověka, aby vyhledal pomoc, je téměř nemožné. Přístup bývá individuální. Pokud hromadění dosáhne stupně, že je ohrožující (bezpečnost, hygiena), pak je možné¨, aby byl takový pacient hospitalizován nedobrovolně. Pokud to není neúnosné, nezhoršuje se to a nikoho to neohrožuje, je na zvážení, jestli to neponechat tak. Ve hře jsou také vaše vzájemné vztahy, zkusit si s maminkou ohleduplně promluvit o odstranění aspoň některých věcí může být užitečné. Dále se stává, pokud člověk hromadí věci a zároveń se u něj projevuje demence, blízcí věci nenápadně vyhodí a on si to ani neuvědomí. Jak vidíte, je to individuální, universální návod není, ale můžete se s odborníkem osobně poradit sama.
Katka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz. Já osobně jsem během své praxe nepřišla do kontaktu s člověkem, který trpí touto poruchou. Narozdíl od mých kolegů z práce. Od nich také vím, že léčba je složitá a je potřeba velká míra trpělivosti.
Domnívám se, že pro Vás je nejdůležitější odborná pomoc a to psychologa, možná i psychiatra. Chápu , že jen těžko dostanete maminku do ambulantní ordinace. Proto mě napadlo, obrátit se na centrum duševního zdraví, / ve Vašem místě bydliště / které má ve svém týmu terénního psychologa / psychiatra/. Společnými silami se pustit do léčby. Ráda bych ocenila citlivost, s jakou přistupujete k problému. Zbavování se věcí je pro nemocného opravdu složitý proces.
Hodně štěstí.
Katka
Zpět na seznam