jak dostat dceru k lékaři
Dobrý den, prosím Vás, mám podezření, že má 22letá dcera trpí bipolární poruchou + histrionskou poruchou osobnosti. V době puberty si zřejmě ublížila závislostí na počítači a nedostatkem spánku, nedlouho před maturitou se prakticky zhroutila - byla už totálně vyčerpaná; tehdy upadla do první několikaměsíční deprese, po níž následovala remise (1-2 měsíce) a několikaměsíční manie (nezodpovědnost, nespolehlivost, nesnesitelné chování); v dalším roce se cyklus opakoval prakticky stejně. Jsem v očekávání třetí deprese. O histrionství (od 14 let...?) škoda mluvit. Její labilitou a projevy psychického oslabení trpí celá rodina včetně mladších sourozenců, což zvlášť bolí. Při tom všem je křehká a citlivá, ta nemoc asi není úplně její vina a nechci ji "trestat" nuceným odchodem z domu, který si nepřeje (studuje, resp. momentálně na rok přerušila studium). Jsem bezradná: jak jí pomoci a jak pomoci i nám ostatním? Vlastně asi jinými slovy: jak ji dostat k lékaři? Je skutečně nutno čekat až na moment, kdy si v depresi sáhne na život - nebo o tom začne mluvit? Samozřejmě se nyní cítí být naprosto v pořádku, ti zlí a nenormální jsme podle ní my... Děkuji Vám za odpověď. S pozdravem M. P.
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, dotaz "jak dostat blízkou osobu k psychiatrovi" bohužel neexistuje žádný spolehlivý návod, spíš jen obecná doporučení. Kombinace histrionské poruchy osobnosti a bipolární poruchy možná je, nicméně to musí ukázat psychiatrické vyšetření. Člověk b neměl být obviňován, většinou ani nepomůže racionální argumentace o podezření na psychickou nemoc. Nevím, jak Váš rodinný systém funguje, ale nejvíc se osvědčuje emoční podpora, dát najevo, že Vám stav dcery není lhostejný a že s ní cítíte, zároveň si vymezit hranice. Jednu z možností Vám nastínila naše peer poradkyně, též je možné se obrátit na odbornou jako rodina.
Agáta
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Těžko se mi radí. Vím, že pomoci těm nejbližším je často úplně nejtěžší. Pracuji už několik let v sociální službě pro duševně nemocné, setkávám se jak s lidmi s poruchou osobnosti, tak s lidmi, kteří mají bipolární poruchu, a nemám zkušenost, že by se to kombinovalo. To mě trochu zaráží, nechávám v tomhle bodě odpověď na našem odborníkovi, nejsem si jista. Myslím, že to podezření by bylo třeba ještě s někým probrat. V poradně i v mé praxi se rodiče nemocných dětí často ptají na tu samou otázku, jak dostat své dítě k lékaři? Pravdou je, že to je hodně těžké. Domnívám se, že by lékaři, tedy psychiatři měli chodit za nemocnými a ne nutně jen naopak. Tak jako to zkoušíme my v sociální službě. Navštěvujeme lidi doma. Já se snažím motivovat své klienty tím, že mám nějakou zkušenost s duševní nemocí, že vím, co je krize a že i po ní se dá žít. Můžete se zkusit spojit s nějakou sociální službou, využít služeb psychoterapeuta, nebo psychologa, protože to možná nebude vaší dceři znít tak jako slovo psychiatr. Často radím našim tazatelům, aby se v takovém případě radili s odborníky nejprve oni sami, než vůbec hnou s dítětem. Máte pravdu, že čekat, až se situace vyhrotí, je nežádoucí. Ale i to může být začátek. Přeji hodně sil.
Zpět na seznam