Kde je problém?

Zdravím.Moje diagnoza je úzkostně depresivní symptomatika,když čtu obecné definice téhle diagnozy,přijdu si trošku jako hysterka. No a vidíte,opět to dělám.Cokoliv negativního,jinak vyznívajícího překroutím a vztáhnu si to na sebe.Nejsem schopná ustát konflikty,zhroutím se,když mě třeba někdo něco vytýká byť slušným způsobem,okamžitě se sesypu a poslední době i pomýšlím na sebevraždu.I přesto,že užívám antidepresiva se stav nezlepšil.Pokud Vám to pomůže beru Venflaxin,Mirtazapin.Milionkrát mi léčbu měnili.Brala jsem všechny antidepresiva na trhu od Cipralexu pro Trittico.Mám dojem,že můj psychiatr je ze mě poněkud znuděn(ta moje vztahovačnost)Netvrdím,že ve mě problém není,naopak si myslím,že problém je vždycky jen na mojí straně a tahle myšlenka mě hrozně ušlapává.V kolektivu nekomunikuji(při hodnocení práce mi šefova oznamila,že jsem děsně pracovitá a šikovná,ale vůbec nekomunikuju)Další můj problém je,že jsem částečně i paranoidní,uchopím se nějaké myšlenky(naprosto nepravděpodobné) a vsugeruju si,že to tak skončí( jak píšu našla jsem si práci snů,kterou dělat opravdu chci,vše je zařízené,ale já mám strach,že mi třeba zapomenout dát podepsat pracovní smlouvu nebo,že mi nedají tolik peněz kolik slíbili..)Tyhle myšlenky ve spolupráci s tím,že se bojím lidí mě přivádění do náročnejch situací.Můj přítel si ze mě dělá slegraci a tvrdí,že pro mě by byla nejlepší práce v márnici,kde nemusím vůbec komunikovat.Kdo mi konečně pomůže?Psycholog?
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, problémy s komunikací a Vaše nedůvěra a vztahovačnost mohou vyplývat z Vašeho sebepojetí a sebehodnocení. Z nich totiž vyplývá vztahování se k ostatním lidem. Samotné léky Vám mohou pomoci od úzkostí a depresí, nicméně problém, který má člověk sám se sebou vyřešit nemusí. K tomu je vhodná psychoterapie, která si s léky nijak neprotiřečí.
Avatar

Agáta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, mám podobné zkušenosti s tím, že jsem se často znepokojovala a dělala si starosti skoro ze všeho, možná to bylo dáno špatnou zkušeností a snad jsem se naučila přemýšlet tímto způsobem. Určitě to je pro Vás náročné a vyčerpávající. Já jsem si vybudovala strategii takovou, že jsem se začala orientovat na věci, které jsou v mém životě dobré, nebo ty které se mi daří a neustále jsem si je připomínala a myslím, že to dlouhodobě zafungovalo. Je moc dobře, že máte práci, která Vás naplňuje a baví, pokud jde o komunikaci s kolegy nad rámec pracovních povinností, není to Vaše povinnost, někteří lidé jsou zkrátka větší introverti, ale neznamená to, že se situace nemůže zlepšit. Až se budete cítit lépe, máte možnost s kolegy častěji hovořit, třeba o maličkostech, jestli se Vám bude chtít. Co se týče komunikace s psychiatrem, možná se mu můžete zkusit svěřit s tím, jaký z něj máte pocit, může to rozhýbat komunikaci, něco vyjasnit. Ani psycholog není špatný nápad, lepší, než se vzdát. Pokud máte akutní myšlenky na sebevraždu, zkuste vyhledat pomoc odborníka, popřípadě krizové linky. Ono totiž zotavit se z duševní nemoci znamená v podstatě naučit se žít i s omezeními, která nemoc přináší a je to tvrdá práce. Přeji Vám do ní mnoho sil.


Zpět na seznam