Léčba AD -ano, ne?

Dobrý den, je mi 37 let, za posledních 20 let jsem 4x prodělala panickou poruchu vždy "vyléčenou" cca po roce s AD. Od ledna se mi vrátila panika s agorafobií v silné intenzitě. Navštívila jsem dva psychiatry. Jeden mi poradil, ať se pokusím situaci zvládnout bez AD, kdy mohu mít nějaký lék proti úzkosti jako pojistku, druhý mi doporučil nasadit AD a brát je dlouhodobě (jedná se o nemoc a AD bude možná potřeba užívat celý život). Nechci si neléčením způsobit zhoršení stavu (už tak nyní moc nefunguji a mám malé dítě), na druhou stranu se u AD bojím nežádoucích účinků a syndromu vysazení (ten jsem 2x zažila i přes pozvolné vysazování). Zároveň začínám docházet na KBT. Přijde mi, že AD se problém jen zakryje, změní mě a bude problém je vysadit Myslíte, že lze PP a AG vyléčit jen terapií + úpravou životního stylu, nebo by se měla užívat i AD? Nyní mám paniku především z tohoto rozhodnutí - že jsem nemocná, budu muset brát léky, nebudu pak bez nich schopna fungovat, měla bych to zvládnout bez nich, bude mi po nich špatně... Jinak panika a agorafobie se dostavila z celkového vyčerpání, izolace na mateřské, pobytu dítěte z nemocnici atd... Nyní se mi panika spouští hlavně před lidmi - z myšlenky "co když se mi tady udělá špatně...", "co když nebudu moci hned odejít...", případně doma, když jsem unavená "že omdlím, že se zblázním...". Nechci uplatňovat vyhýbavé a zabezpečovací chování, snažím se to zvládat, ale jsem z toho hodně unavená. Děkuji za odpověď, mějte se moc hezky!
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, já Vám takhle mohu odpovědět jen obecně. Dle statistik spočívá nejúspěšnější léčba panické poruchy v kombinaci antidepresiv a psychoterapie. Je to ale často individuální, záleží na hloubce a frekvenci potíží a také na vůli pacienta. Netroufnu si tvrdit, že pouhou psychoterapií nelze panické stavy zvládnout, nicméně pokud ano, neřekl bych, že postačí změna životního stylu a krátkodobá psychoterapie. Patrně by v psychoterapii šlo o běh na dlouhou trať, kdy nepůjde jen o učení se panické stavy překonat, ale o hlubší poznání svých emočních reakcí, uvědomování a strategií, kterými svůj stres řešíte. k tomu je třeba dosáhnout hlubší změny, která vyžaduje čas.
Avatar

Agáta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Já trpím panickými stavy denně. Soudím ale, že stavy zase nejsou tak vážné, jako popisujete vy. Tím, že se denně vystavuji situacím, z kterých paniku mám, dá se to ustát a nezhoršuje se to, alespoň ne moc. Máte však pravdu v tom, že je to vyčerpávající. Antidepresiva beru. Zpočátku léčby mi pomáhaly i proti panice, nyní cítím efekt spíše co se nálady týče, jinak ne. Dostalo se mi jedné výtečné rady od psycholožky, dávám ji často k dobru. - Pokud se cítíte momentálně zle, pokoušejte se situacím, které ve vás vyvolávají paniku vyhnout. Pokud se cítíte lépe, trénujete. Postupně a pomaloučku se vystavujte situacím, které paniku vyvolávají. Je to kombinace vyhýbavého chování a vystavování se stresorům, kterou považuji za rozumnou. Moc vám držím palce. Až zase budete mít paniku, říkejte si, že tím trpí i jiní lidé, proč byste ostatně nemohla vy, je to regulérní problém a jako takovému je třeba postavit se čelem.


Zpět na seznam