Náhle zhoršení stavu - vidiny a halucinace. Prosím pomoc!

Dobrý den. Skoro 3 roky zpátky jsem byla v PNO s diagnostikou psychóza. Naštěstí se to léky podchytilo. Vidiny byly úplně minimální až skoro žádné. Po letech jsem se bohuzel znovu dostala do PNO. Pred par měsíci se mi totiž začaly projevovat silné úzkosti z lidi. Nastavili mi chloroprotyxan, snížili Kventiapin na 100 mg (ze už prý žádné příznaky schizofrenie neprojevuju) a ke konci mi strašně rychle vysadili rivotril, který jsem brala 2,5 let. Měla jsem hrozne stavy z vysazeni. Nic mi na to nedali, nechali mě trpět. Měla jsem tam občasné záblesky postav a paranoidní sklony. Když jsem jim to říkala, tak to ignorovali nebo se jen pousmali. Po příchodu domu jsem začala mít hrozne depresivní a úzkostné stavy a silné vidiny. Psychiatr mi zvýšil Kventiapin na 300 mg s prodlouzovanym uvolňováním. Rivotril mi vrátil na 2x denně. Je to tyden, co beru silnější dávku a furt mi problikavaji stíny před očima. Je to strašné, uz nevím jak dal. Kdo by to proboha vydržel? Nemůžu se na nic soustředit. A hlavně mám strach z toho, ze se ze mě stane schizofrenik, ze ty postavy uvidím už navždy a nazivo. Další věc je ta, jestli existuje nejaka látka, která by je mohla vyvolávat? Ani ta 300stovka mi nepomáhá. Zase se mi to zhoršuje. V televizi vidím blikat tvar ženy, vidím jak zrni. Trapim se teď každý den. Jestli mám čekat 2 týdny nebo víc na to až to začne účinkovat, mužů říct narovinu… nedám to. Nemůžu dělat pomalu nic. Bojím se toho, ruší mě to, ničí mě to.
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, s upřesněním diagnózy Vám může pomoci klinický psycholog, který Vás vyšetří. Účinek antipsychotik nenastupuje ihned, ale nějaké zklidnění by mělo být již patrné. S medikací se někdy musí experimentovat, než se najde lék, který Vám sedne. Zcela souhlasím s odpovědí peer poradkyně, která má vlastní zkušenost s léky.
Avatar

Bára

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, cením si Vašeho dotazu. Moc mě mrzí, že nemáte zrovna šťastnou zkušenost s vysazováním léků a to za pobytu v nemocnici. Jeden z mých psychiatrů také razil cestu dost rapidního vysazování medikace. Hodně jsem s ním o tom mluvila, ale skončilo to s přechodem k někomu jinému. Mít co nejméně léků je fajn, ale někdy to prostě není vhodné. Vnímám, že se nyní cítíte na pokraji svých sil. Sama bych si vyžádala návštěvu psychiatra a důkladně to s ním probrala. Léky opravdu mohou zabrat až po delší době a je to boj. Pro mě je i důležité nepředjímat katastrofickou budoucnost. Pár minut meditace mi pomáhá mysl alespoň trochu zklidnit. Ale někdy je to opravdu velice náročné. Přeji mnoho sil.


Zpět na seznam